Na světě existuje na 206 zemí asi 7000 různých jazyků, kterými hovoří větší či menší množství lidí. Jak je možné, že je číslo tak vysoké? Podle vědců mohlo hrát roli prostředí, ekosystém a klima, ve kterém se řeč rozvíjela.
Vědci už dlouho vědí, že hlas se jinak přenáší v jiném prostředí. Husté lesy, otevřené pláně, vlhký nebo suchý vzduch. To všechno ovlivní cestování zvuku. Nyní jsou výzkumníci přesvědčení, že ekosystém a klima, ve kterých se jednotlivé jazyky vyvíjely, mohlo do značné míry ovlivnit jak dnes znějí.
„Domníváme se, že alespoň některé charakteristiky různých jazyků byly formovány klimatickými a ekologickými vlivy prostředí, ve kterém byly používány,“ říká fonetik a lingvista Ian Maddieson, který společně se svým kolegou Christophem Coupém výzkum prezentoval.
„V čistém prostředí můžete používat řeč, která se rychle mění a má vysokofrekvenční komponenty. Jejich přenos by však byl přerušen ve složitějších prostředích, jako je například lesnatá oblast,“ vysvětlil Maddieson. V takovém prostředí je podle fonetika pravděpodobnější využití stabilnějších zvuků, zejména samohlásek.
„Základní teorie je taková, že řeč postavená na souhláskách bude v jiném prostředí, než řeč postavená na samohláskách. Prostě proto, že efektivita přenosu je různá jinou řečí v různých prostředích,“ tvrdí fonetik. Vědci ve svém výzkumu vynechali angličtinu, mandarínskou čínštinu, španělštinu a další "velké" jazyky, protože už z jejich globální povahy je nepravděpodobné, že by si zachovaly vazby na své původní území vzniku.
„Pokud se uživatelé řeči přesunou do jiného prostředí, změní se způsob, kterým slyší zvuky a tím se změní i jejich řeč. Adaptuje se na změnu,“ říká Maddieson. Rozhodně se to však nestane přes noc. „Je to pomalý proces. Změny se nestanou v rámci jedné nebo dokonce tří generací. Trvá to dlouho,“ upřesnil fonetik.
Zároveň si je jistý, že vývoj lidských řečí ovlivňují i další faktory. Ty mohou být sociální - druh a frekvence komunikace s ostatními lidmi. Dále může mít dopad i životní styl národa. Národy, které jsou častěji venku než vevnitř, si postupně vyvinou silnější hlas.
Úprava hlasu k prostředí není pouze lidská záležitost. Už v roce 2003 studie uvedla, že ptáci žijící v městské zástavbě upravili svůj "zpěv" tak, aby se přes lidský hluk a betonovou džungli lépe nesl.
Související
9. června 2023 11:24
7. června 2021 15:19
8. června 2020 10:41
25. září 2019 8:53
15. srpna 2019 20:21
8. srpna 2019 18:30
