Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČEZ platí první ženě Babiše 100 tisíc měsíčně. Za co?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Polostátní firma ČEZ, která spadá pod Ministerstvo financí Andreje Babiše, měsíčně platí místopředsedkyni hnutí ANO Radmile Kleslové 100 tisíc korun. Informaci přinesl server neovlivni.cz

Serveru se po dvou měsících podařilo potvrdit informaci, že první žena ANO má s ČEZem podepsanou smlouvu, která ji ročně garantuje 1,2 milionu korun. Spekulace potvrdila e-mailové korespondence mezi bývalým náměstkem ministerstva financí a jeho kolegy v dozorčí radě ČEZu.

„Podle smlouvy je předmětem plnění 'poskytování poradenských služeb a předkládání pravidelných měsíčních zpráv o plánu legislativních a nelegislativních prací vlády a parlamentu ČR v roce 2015' s měsíční odměnou 100.000,-," napsal Wagenknecht do zmiňovaného emailu, který má server k dispozici.

Sám Wagenknecht byl před dvěma měsíci bez uvedení důvodu odvolán. Členům dozorčí rady dopis rozeslal, protože si na čtvrteční zasedání kontrolního orgánu vyžádal kompletní dokumentaci týkající se spolupráce s Kleslovou. Zajímalo ho, jaké konkrétní plnění ze strany místopředsedkyně ANO proběhlo.

Kromě toho bývalý náměstek v korespondenci uvedl, že na něj politička tlačila, aby se o tyto aktivity nezajímal. Krátce potom byl odvolán. Kleslová jakoukoliv formu nátlaku pro server odmítla. ČEZ se celou věcí bude zřejmě zabývat na nejbližší dozorčí radě.

Témata:  ČEZ

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy