Začne cenzura internetu. Europoslanci schválili reformu autorského práva

Příslušnou směrnici musí ještě formálně schválit členské státy EU a jednotlivé země pak budou mít dva roky na to, aby ji převedly do svého práva. Norma především ukládá velkým internetovým společnostem, jako je Google, platit vydavatelům a umělcům za použití jejich děl online. Internetové platformy budou mít nově povinnost prověřovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Kritici směrnice ji označují za cenzuru internetu.

Pro nová pravidla se vyslovilo 348 poslanců, proti hlasovalo 274 zákonodárců a 36 se zdrželo. Europoslanci se předtím odmítli zabývat pozměňovacími návrhy, které počítaly s vypuštěním sporných článků.

V rámci debat o chystané směrnici byly od začátku zásadní a nejvíce sporné především dvě její části, a sice články 11 a 13.

První z nich má majitelům práv - včetně médií a umělců - zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu. Proti tomu vystupovali technologičtí giganti, jako je Google nebo Facebook, kteří dosud vydělávali na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemuseli platit. Nová pravidla by přiměla tyto společnosti podepsat licenční smlouvy s umělci, autory, vydavateli a podobně. Podle kritiků ale může vést článek 11 například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit.

Silné emoce pak vyvolával především článek 13, jenž ukládá internetovým platformám povinnost zabývat se tím, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Zavádí takzvané filtry, jejichž úkolem je kontrolovat, zda obsah nahrávaný uživateli neporušuje autorská práva. Za obsah tak nově nyní mají být právně zodpovědné internetové platformy. Odpůrci ale varují i před možnou preventivní cenzurou i legálního obsahu. Obávají se také toho, že "robot" nebude schopný rozeznat například parodie a karikatury a zablokuje všechno bez rozdílu.

"Je to temný den pro svobodu internetu," napsala na twitteru německá pirátská europoslankyně Julia Redaová, která byla jednou z hlavních tváří boje proti chystané směrnici.

Podle českého europoslance Pavla Teličky, který hlasoval proti směrnici, nepřináší navrhovaná úprava řešení současného stavu. Telička připomněl, že poslanci v souvislosti se směrnicí dostávali denně stovky e-mailů z obou táborů, on sám jich například minulý týden obdržel asi 3000. Proti směrnici o uplynulém víkendu protestovaly v evropských městech desetitisíce lidí a na internetu vzniklo množství petic.

Naproti tomu český europoslanec Pavel Svoboda během debaty zdůraznil, že Evropa reformu autorského práva na internetu zcela určitě potřebuje. O cenzuru nejde, zdůraznil. Opravdovou cenzurou by podle něj bylo bránit talentovaným tvůrcům v jejich tvorbě. Pokud by nová pravidla neprošla, mohlo by podle Svobody vzniknout prostředí, kdy by se tito autoři "museli živit jako prodavači nebo taxikáři a teprve večer po práci by si mohli psát, co chtějí".

Také jeho kolega Luděk Niedermayer považuje směrnici za zlepšení stávajícího stavu. "Nepovažuji za projev svobody, pokud někdo vydělává peníze na něčem, co mu nepatří. A to mnoho velkých firem národních či globálních právě dnes činí," sdělil ČTK Niedermayer.

Témata:  internet,  autorská práva,  cenzura,  počítače