Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec doby plastové? V menzách VUT už nebudou jednorázové plastové kelímky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Menzy Vysokého učení technického v Brně (VUT) přestanou používat běžné plastové kelímky, nyní jich studenti a další strávníci spotřebují téměř 500.000 ročně. Od nového roku menzy přejdou na kelímky z ekologického plastu, v budoucnu chtějí nakoupit papírové. Škola plánuje také další ekologická opatření, nakoupí například automaty na vodu, ze kterých si studenti mohou plnit vlastní lahve.

"V současnosti spotřebováváme poslední kusy klasických plastových kelímků. Od začátku příštího roku už se budou studenti setkávat jen s ekologickým plastem. Jednáme už ale i s výrobci papírových kelímků. Jakmile vyřeší otázku cejchování míry s Českou obchodní inspekcí, rádi bychom v budoucnu přešli na papírové kelímky," uvedla ředitelka Kolejí a menz VUT Dagmar Vlčková.

Automaty na vodu by se mohly objevit například ve stravovacím provozu v areálu Pod Palackého vrchem, dále na fakultách informačních technologií a strojního inženýrství, stejně jako na fakultě chemie. Už nyní je automat na stavební fakultě. Za půl roku provozu podle tiskové zprávy VUT pomohl ušetřit 38.570 PET lahví, což znamená zhruba jednu tunu plastu.

Na VUT by chtěli také omezit celkovou spotřebu vody na kolejích a v menzách. Navíc univerzita pomalu končí s igelitovými taškami. Podle nové smlouvy o propagačních předmětech bude VUT odebírat už jen ekologické papírové tašky.

Menzy Masarykovy univerzity už jednorázové plastové kelímky nepoužívají, uvedla mluvčí školy Tereza Fojtová. Balenou vodu z dávkovacích zařízení pijí studenti z recyklovatelných papírových kelímků.

Témata:  plast VUT (Vysoké učení technické v Brně)

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy