Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec doby plastové? V menzách VUT už nebudou jednorázové plastové kelímky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Menzy Vysokého učení technického v Brně (VUT) přestanou používat běžné plastové kelímky, nyní jich studenti a další strávníci spotřebují téměř 500.000 ročně. Od nového roku menzy přejdou na kelímky z ekologického plastu, v budoucnu chtějí nakoupit papírové. Škola plánuje také další ekologická opatření, nakoupí například automaty na vodu, ze kterých si studenti mohou plnit vlastní lahve.

"V současnosti spotřebováváme poslední kusy klasických plastových kelímků. Od začátku příštího roku už se budou studenti setkávat jen s ekologickým plastem. Jednáme už ale i s výrobci papírových kelímků. Jakmile vyřeší otázku cejchování míry s Českou obchodní inspekcí, rádi bychom v budoucnu přešli na papírové kelímky," uvedla ředitelka Kolejí a menz VUT Dagmar Vlčková.

Automaty na vodu by se mohly objevit například ve stravovacím provozu v areálu Pod Palackého vrchem, dále na fakultách informačních technologií a strojního inženýrství, stejně jako na fakultě chemie. Už nyní je automat na stavební fakultě. Za půl roku provozu podle tiskové zprávy VUT pomohl ušetřit 38.570 PET lahví, což znamená zhruba jednu tunu plastu.

Na VUT by chtěli také omezit celkovou spotřebu vody na kolejích a v menzách. Navíc univerzita pomalu končí s igelitovými taškami. Podle nové smlouvy o propagačních předmětech bude VUT odebírat už jen ekologické papírové tašky.

Menzy Masarykovy univerzity už jednorázové plastové kelímky nepoužívají, uvedla mluvčí školy Tereza Fojtová. Balenou vodu z dávkovacích zařízení pijí studenti z recyklovatelných papírových kelímků.

Témata:  plast,  VUT (Vysoké učení technické v Brně)

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

14. října 2026 11:25

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy