Teplárny Brno, které zásobují teplem většinu Brna, poprvé za deset let zdražují teplo. Od listopadu vzroste cena pro domácnosti z 635 korun za gigajoule včetně DPH na 784 korun za gigajoule. Jde o zvýšení přibližně o 25 procent. Podle propočtů tepláren zaplatí průměrná domácnost měsíčně o 250 korun více, ročně jí tak teplo vyjde přibližně na 16.000 korun. Vedení Tepláren Brno to dnes oznámilo na tiskové konferenci.
Čtyři měsíce zůstaly radiátory napojené na brněnskou teplárenskou síť studené, dnes ráno začaly znovu hřát. Teplárny Brno kvůli poklesu venkovních teplot zahájily topnou sezonu, informovaly o tom v tiskové zprávě. Cena za teplo zůstává podle ceníku tepláren zveřejněném na jejich internetových stránkách stejná, tedy pro koncové zákazníky 635 korun za gigajoule s DPH.
V České republice je k centrálnímu zásobování teplem (CZT) připojeno přes 1,5 milionu domácností. Vytápění na dálku by mělo být, dle expertů na energetiku, výhodné, přesto se lidé stále více od CZT odpojují. Stejný systém zásobování teplem mají i v sousedním Německu. S jedním podstatným rozdílem – za 1 GJ tepla zaplatí Němci v průměru o 150 Kč méně a míra odpojování od centrálního zásobování teplem je výrazně nižší.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
