Kombinace fotovoltaické elektrárny a tepelného čerpadla představuje při optimálně nastavené komunikaci mezi střídačem a řídicí jednotkou jeden z nejúčinnějších způsobů využití vlastní vyrobené energie k vytápění a ohřevu vody.
Vysoké ceny energií zvyšují mezi spotřebiteli poptávku po alternativních způsobech vytápění domácností. K oblíbeným řešením patří tepelná čerpadla typu vzduch/voda. Jde o ekonomické a často také ekologické zařízení, byť vstupní investice bývá vysoká. Je tedy dobré si nákup pečlivě promyslet. Pomoci s výběrem může test spotřebitelského časopisu dTest, který u 13 modelů typu vzduch/voda zjišťoval efektivitu při vytápění domácnosti, snadnost obsluhy nebo třeba dopady na životní prostředí. Žádný z výrobků vyloženě nezklamal, ale rozdíly jsou mezi nimi patrné.
Hlavním důvodem pro výměnu stávajícího topného systému za tepelné čerpadlo je v případě českých spotřebitelů úspora nákladů. Výběr, koupě a instalace tohoto zařízení může přinášet i jisté nepříjemnosti. dTest se proto zúčastnil mezinárodního programu mapujícího možná úskalí výběru, pořízení a instalace tepelných čerpadel. Projekt byl realizován ve čtyřech zemích, kromě České republiky také na Slovensku, ve Slovinsku a ve Španělsku. V jednotlivých zemích národní spotřebitelské organizace v období od března do dubna 2023 zorganizovaly mystery shopping (tedy výzkumnou metodu, kdy sběratelé dat vystupují jako běžní zákazníci), který podal zajímavý obrázek o nákupu čerpadel v praxi.
16. října 2026 18:36
16. října 2026 13:40
15. října 2026 13:20
15. října 2026 11:11
14. října 2026 11:37
14. října 2026 11:25
14. října 2026 10:43
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
Zemědělci letos dostanou na přímých platbách vyšší zálohy než loni. Státní zemědělský intervenční fond začne s jejich zrychlenou výplatou podle ministerstva zemědělství od 6. října.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
