Shakira si odechne. Španělský soud zrušil zpěvačce stíhání pro daňový podvod
Španělští žalobci odložili druhé vyšetřování údajného daňového podvodu kolumbijské zpěvačky kvůli nedostatku důkazů.
Shakira
Zpěvačka Shakira musí kvůli daňovým únikům před soud
Kolumbijská popová hvězda Shakira se bude muset u španělského soudu zpovídat z údajných daňových úniků ve výši desítek milionů eur (stovek milionů korun). Katalánský soud si ji předvolal na 12. června, informovala dnes španělská média. Prokuratura zpěvačku viní, že se v době, kdy žila s manželem v Barceloně, vyhýbala placení daní mimo jiné i díky síti společností v daňových rájích. Shakira obvinění odmítá.
Aktuálně se děje
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
