Liberland

Skupina českých občanů vyhlásila nový stát - Svobodnou republiku Liberland

Prezident Liberlandu zatčen. Proč?

Aktuality

Chorvatská policie zadržela Víta Jedličku, samozvaného prezidenta státu Liberland. Jedlička před měsícem vyhlásil stát na sporném území v meandru řeky Dunaje na pomezí Chorvatska a Srbska.

Ilustrační fotografie

Liberland má prvního dárce, Kanaďan daroval tuhle částku

Aktuality

Zprávy o vzniku nového státu, který byl vyhlášen na území nikoho mezi Chorvatskem a Srbskem, se donesly až za moře. Kanaďan Brian Lovig, který s novým prezidentem Liberlandu Vítem Jedličkou mluvil o jeho úmyslech, se rozhodl darovat 10 tisíc dolarů.

Skupina českých občanů vyhlásila nový stát - Svobodnou republiku Liberland

Novou zemi Liberland uznal první stát

Aktuality

Před několika dny média zveřejnila informaci o tom, že si skupinka Čechů na území nikoho mezi Chorvatskem a Srbskem. Že nejde o vtip, se pokoušel v rozhovoru pro DV TV vysvětlit prezident Liberlandu Vít Jedlička. Máme už hromadu žádostí o občanství, budeme si pečlivě vybírat, říká Jedlička.

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.