Prezident Liberlandu zatčen. Proč?
Chorvatská policie zadržela Víta Jedličku, samozvaného prezidenta státu Liberland. Jedlička před měsícem vyhlásil stát na sporném území v meandru řeky Dunaje na pomezí Chorvatska a Srbska.
Chorvatská policie zadržela Víta Jedličku, samozvaného prezidenta státu Liberland. Jedlička před měsícem vyhlásil stát na sporném území v meandru řeky Dunaje na pomezí Chorvatska a Srbska.
Zprávy o vzniku nového státu, který byl vyhlášen na území nikoho mezi Chorvatskem a Srbskem, se donesly až za moře. Kanaďan Brian Lovig, který s novým prezidentem Liberlandu Vítem Jedličkou mluvil o jeho úmyslech, se rozhodl darovat 10 tisíc dolarů.
Před několika dny média zveřejnila informaci o tom, že si skupinka Čechů na území nikoho mezi Chorvatskem a Srbskem. Že nejde o vtip, se pokoušel v rozhovoru pro DV TV vysvětlit prezident Liberlandu Vít Jedlička. Máme už hromadu žádostí o občanství, budeme si pečlivě vybírat, říká Jedlička.
Skupina českých občanů, shromážděná v přípravném výboru, se rozhodla v souladu s mezinárodním právem na níže uvedeném a souřadnicemi vymezeném území vyhlásit nový stát, Svobodnou republiku Liberland.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.