Gargtest

Koronavirus Covid-19

Kloktací sada Gargtest: V Praze byl představen nový způsob odběru vzorků na covid-19

Aktuality

V pražském Rudolfinu dnes představili nový způsob odběru vzorků na vyšetření nemoci covid-19 za pomoci samoodběrové kloktací soustavy Gargtest. Vyšetření je založeno na principu kloktání v ústní dutině, což znamená odstranění nepříjemné procedury odběru z nosohltanu stěrovou tyčinkou. Takto odebraný a do laboratoře přepravený vzorek bude připraven na vyšetření. Novináře o tom dnes informoval Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM), který stojí za vznikem Gargtestu.

Aktuálně se děje

17:01

16:52

24. listopadu 2024 15:33

23. listopadu 2024 20:28

23. listopadu 2024 14:30

23. listopadu 2024 13:53

22. listopadu 2024 15:47

22. listopadu 2024 14:47

21. listopadu 2024 11:21

20. listopadu 2024 12:20

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:19

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 11:32

19. listopadu 2024 10:51

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ekonomika

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.