Brazilští aktivisté nespokojení s reakcí vlády na pandemii covidu-19 vytvořili sto symbolických hrobů na pláži Copacabana v Riu de Janeiro, aby připomněli několik desítek tisíc obětí této nemoci v zemi.
Všechny fotbalové oči světa se pro příští měsíc upínají k Brazílii, kde si nejúspěšnější fotbalový národ dělá ambice na titul světového mistra. Ale i kdyby Brazílie ten fotbalový nezískala, jeden už má – je mistrem světa v počtu obyvatel s předčasným odchodem do důchodu Dovedete si představit, že půjdete do důchodu v 54 letech, budete brát 70 procent své měsíční mzdy a důchodů nebude v roce 12, ale dokonce 13? Ne, nejde o utopii, ale realitu průměrného Brazilce. Zdá se, že moc dlouho však tato situace v největším jihoamerickém státu nevydrží.
25. listopadu 2024 17:01
25. listopadu 2024 16:52
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
