Povinné přimíchávání biosložky do motorové nafty a benzinu od letošního července skončí. Omezí se i okruh vozidel, za která musí podnikatelé platit silniční daň. Zaměstnanci, kteří využívají k soukromým účelům služební nízkoemisní vozidla, například elektromobily, se dočkají daňového zvýhodnění proti klasickým vozidlům na benzin nebo naftu.
Povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty zrušeno nebude. Sněmovna návrh čtyř desítek poslanců v čele s Piráty odmítla už v prvním kole projednávání v souladu s postojem vlády, byť téměř nejtěsnější většinou. Vládní koalici ANO a ČSSD pomohly až na druhý pokus hlasy části poslanců KSČM.
Zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, které navrhly čtyři desítky poslanců v čele s Piráty, vláda ve Sněmovně odmítne. O jejím dnešním stanovisku informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) před jednáním novinářům řekl, že změna by nepřinesla pokles zájmu o pěstování řepky, pouze by šla na vývoz. Podotkl, že ustanovením Česká republika naplňuje evropskou směrnici a za řepku jako palivo z obnovitelných zdrojů neexistuje zatím náhrada.
25. prosince 2025 12:29
19. prosince 2025 10:20
19. prosince 2025 10:03
19. prosince 2025 9:49
19. prosince 2025 9:39
16. prosince 2025 12:32
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
2. prosince 2025 11:27
Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.
Zdroj: Marie Dvořáková
Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.
