Benzina

Ilustrační fotografie

Čerpací stanice Benzina se postupně přejmenují na Orlen

Ekonomika

Čerpací stanice Benzina, lídr českého trhu, se postupně přejmenují na Orlen. U prvních osmi pump v Česku přikročí polská společnost PKN Orlen ke změně do konce letošního roku. Podobně jako nyní na nich budou prvky jak Benziny, tak Orlenu, název Orlen ale začne být dominantní například na totemech s cenami, nebo v označení stanice. Další stanice sítě mají následovat v příštích letech. Vyplývá to z informací ČTK a nedávného vyjádření PKN Orlen. Značka Benzina působí na českém trhu více než 60 let.

Ilustrační fotografie

Jak omezit riziko nákazy koronavirem při placení na čerpací stanici

Aktuality

V souvislosti s pandemií COVID-19 je nezbytné dodržovat určité zásady pro omezení šíření nového koronaviru. Stejně jako supermarkety i čerpací stanice přijímají dodatečná hygienická opatření. Zákazník však navíc může při tankování paliva sám výrazně omezit kontakt s obsluhou čerpací stanice i s ostatními motoristy a vyhnout se tak riziku nakažení. Umožňují to mobilní platby tankovací kartou. Se správným poskytovatelem lze navíc nakupovat palivo za plošnou cenu, která u nafty aktuálně spadla na 26,99 Kč/l v celé síti Shell.

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.