Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čerpací stanice Benzina se postupně přejmenují na Orlen

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Čerpací stanice Benzina, lídr českého trhu, se postupně přejmenují na Orlen. U prvních osmi pump v Česku přikročí polská společnost PKN Orlen ke změně do konce letošního roku. Podobně jako nyní na nich budou prvky jak Benziny, tak Orlenu, název Orlen ale začne být dominantní například na totemech s cenami, nebo v označení stanice. Další stanice sítě mají následovat v příštích letech. Vyplývá to z informací ČTK a nedávného vyjádření PKN Orlen. Značka Benzina působí na českém trhu více než 60 let.

PKN Orlen je od roku 2018 jediným vlastníkem tuzemského petrochemického holdingu Orlen Unipetrol, do kterého síť Benzina Orlen patří. Z oznámení polské firmy ze začátku září je zřejmé, že společnost postupně sjednocuje názvy pump ve všech zemích, kde působí. Kromě Polska a Litvy, kde už pumpy společnosti označení Orlen mají, jde o Česko, Slovensko a Německo. Už na začátku letošního roku přidala PKN do názvu holdingu Unipetrol a sítě benzinových pump Benzina název Orlen.

V Česku Benzina provozuje 421 čerpacích stanic a s tržním podílem z maloobchodního prodeje pohonných hmot 25,2 procenta je dlouhodobým lídrem trhu. Na Slovensku má Benzina 15 stanic. "Všechna tato zařízení již byla označena a dnes fungují pod názvem Benzina Orlen. Na Slovensku proces rebrandingu začne v říjnu a bude pokrývat deset stanic, v prosinci pak začne v České republice na osmi vybraných stanicích," oznámila polská firma.

Podle informací ČTK bude PKN jednotlivé pumpy v Česku přejmenovávat postupně, podle toho, jak bude jednotlivé čerpací stanice rekonstruovat. V posledních letech firma inovovala řádově nižší desítky pump ročně. "Skupina Orlen je přítomna ve více než 110 zemích po celém světě a více než polovina jejích příjmů pochází ze zahraničních trhů. Abychom posílili pozici skupiny na globálních trzích, usilujeme o další rozvoj maloobchodní sítě skupiny Orlen v Evropě. Z tohoto důvodu posilujeme povědomí o příslušnosti Benziny k mezinárodní síti čerpacích stanic Orlen," uvedlo na dotaz ČTK tiskové oddělení polské firmy.

Možnost změnit název pump Benzina společnost zkoumala už dříve. V roce 2011 spustila firma testovací projekt, kdy Benzina v Česku přeměnila několik čerpacích stanic na značky Star a Orlen. V minulých letech ale společnost tyto plány stejně jako další značku Benzina Plus utlumila. Síť ale postupně zvyšuje vědomí Čechů o Orlenu - koně, což je znak Benziny, doplnil v roce 2019 na vybraných místech a produktech čerpacích stanic sítě orel jako znak Orlenu.

Síti Benzina Orlen loni meziročně klesl provozní zisk o 11 procent na 1,8 miliardy korun. Důvodem poklesu podle firmy byly dopady pandemie covidu-19, které způsobili nižší mobilitu obyvatel i firemního sektoru a pokles tržeb z prodeje paliv. U tržeb v nepalivovém segmentu naopak nastal meziročně nárůst o osm procent, protože čerpací stanice sloužily během mimořádné situace jako náhradní místa pro nákup potravin a občerstvení, uvedla společnost.

Národní podnik Benzina vznikl při celostátní hospodářské reorganizaci 1. dubna 1958. Součástí polské skupiny PKN Orlen je Orlen Unipetrol a Benzina Orlen od roku 2005. Na konci roku 2015 se Benzina stala odštěpným závodem společnosti Unipetrol RPA (dnes Orlen Unipetrol RPA), která je dceřinou firmou Orlen Unipetrolu.

Témata:  Benzina

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.