Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Některé respirátory mají horší vlastnosti, než tvrdí výrobce, zjistil dTest

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Některé respirátory na českém trhu nemají účinnost FFP2, ačkoli to jejich výrobce uvádí. U dalších je zase vysoká filtrační schopnost spojená s horší prodyšností. Membránu z nanovláken nemají všechny ochranné pomůcky, o kterých to jejich výrobci tvrdí. Jednorázové roušky v ochraně okolí před kapénkami i prodyšnosti obstály. V průměru nejméně dokážou jemné aerosolové částice filtrovat látkové roušky, lépe fungují po vyprání. Zjistily to testy pro spotřebitelskou organizaci dTest. O výsledcích dnes dTest informoval ČTK.

Organizace test zadala s ohledem na epidemii koronaviru, při které se zakrývání nosu a úst stalo běžnou součástí života. U víc než 50 výrobků se zkoušela schopnost zachytit částice od 0,12 mikrometru do tří mikrometrů, které představují jak jemný aerosol, tak větší kapénky. "Všechny výrobky prošly měřením filtrační účinnosti a prodyšnosti. U modelů určených k opakovanému použití jsme tyto vlastnosti měřili i po vyprání," uvedla za časopis dTest jeho šéfredaktorka Hana Hoffmannová.

Ze sedmi vzorků respirátorů, které měly podle výrobce třídu ochrany FFP2, tomuto označení tři nevyhověly a dva z nich spadly do nižší třídy FFP1. Třeba respirátor značky Ardon podle dTestu zachytil 55 procent částic o průměru 0,6 mikrometru, ačkoli by podle označení FFP2 měl odfiltrovat nejméně 94 procent. "Několik respirátorů trápila i nízká prodyšnost, například naměřené hodnoty u výrobku Good Mask Respirátor FFP2 mírně překročily limity stanovené respirátorovou normou," píše se v tiskové zprávě.

Test pod elektronovým mikroskopem ukázal, že ze 13 výrobků s označením "nano" na etiketě chyběly membrány z nanovláken o průměru menším než jeden mikrometr čtyřem vzorkům. "U tří z nich (Nano Kids, Respilab a TNG) šlo o skutečné klamání zákazníků, protože všechny přítomnost nanomembrán na svých etiketách slibovaly," uvedl dTest. Účinnost zachycení mikročástic se u jednotlivých pomůcek pohybovala od 69 do 100 procent, absolutní filtraci ovšem doprovázela horší prodyšnost.

U jednorázových ústenek, kterých test prověřil 22, ochránily okolí před kapénkami svého nositele všechny vzorky. Některé byly podle dTestu dokonce úrovní filtrace srovnatelné s respirátory třídy FFP2. "Co se prodyšnosti týká, i zde si ústenky vedly velmi dobře. U žádné z nich nebyl zjištěn při dýchání nadlimitní odpor," uvedl časopis.

Textilní roušky dokázaly zachytit nejvýše 20 procent nejjemnějších aerosolových částic, při zachytávání kapének ale obstály solidně. Řada z devíti testovaných výrobků jich dokázala zastavit víc než 70 procent, čímž pomáhají chránit okolí nositele roušky. Podle dTestu se ukázalo, že vypraná látková rouška funguje v průměru lépe než čerstvě ušitá. U textilních roušek s nanovlákny se po vyprání také změnila prodyšnost. "Vyprané nanoroušky většinou kladly proudu vzduchu menší odpor," doplnila Hoffmannová.

Témata:  roušky dTest

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy