Jak by vypadal svět, kdyby na něm nikdy nežili lidé?

Člověk má schopnost dramaticky měnit své životní prostředí tak, aby vyhovovalo jeho potřebám. Změnil proto krajinu takovým způsobem, že omezil život jiných druhů. Nejvíce se tato lidská proměna dotkla zvířat. Už nedávno zveřejněná studie ukázala, jak bezohledná je v praxi lovecká aktivita člověka.

Studie dánských vědců, zveřejněná v odborném časopisu Diversity and Distributions, se pokusila zmapovat, jak by vypadalo rozmístění velkých savců po světě, kdyby se po něm nikdy neprošla lidská noha. Vědci například došli k závěru, že důvodem, proč je Afrika jediné místo, kde ještě panuje velká zvířecí rozmanitost, není kvůli výhodnému životnímu prostředí, ale proto, že zvířata prozatím odolala náporu lidského lovu.

Odborníci vytvořili mapy, které ukazují rozložení zvířecích druhů dnes a v případě, že by na zemi lidé nežili. Výsledek je ohromující. V Severní i Jižní Americké by vládla taková rozmanitost, jakou dnes nenajdeme ani v Africe. Právě zde by se vyskytovalo nejvíce rozličných druhů zvířat.

„Severní Evropa není zdaleka jediné místo, kde kvůli činnosti lidí došlo ke snížení rozmanitosti savců – je to celosvětový fenomén," komentuje výsledky výzkumu profesor Jens-Christian Svenning, jeden ze spoluautorů studie. Na mnoha místech je kvůli činnosti člověka možné pozorovat velký deficit rozmanitosti savčích druhů.

Výzkumníci vytvořili novou mapu světa, při jejím tvoření předpověděli i výskyt nyní vyhynulých zvířat na základě jejich ekologie, biogeografie a aktuálního přirozeného stavu životního prostředí.

Podle jejich závěrů by dnes nebyl rozdíl mezi africkou Serengeti a travnatými porosty v Americe. I zde by se proháněla stáda koní a mastodontů, po stromech by lezli lenochodi a hlavními predátory by byli medvědi a šavlozubí tygři.

„Dnes se většina safari provozuje v Africe, ale za přirozených podmínek by se stejně tolik nebo dokonce více druhů prohánělo i v dalších částech světa, třeba v Texasu a sousedních oblastech nebo v severní Argentině a jižní Brazílii," uvedl vedoucí výzkumu Soren Faurby.

„Důvodem, proč je na safari možno jet jen do Afriky není proto, že by to byl kontinent bohatý na zvířecí druhy. V tomto faktu se odráží skutečnost, že je to jedno z mála míst, kde lidská činnost dosud nezničila většinu velkých zvířecích druhů," přiznává Faurby.

Studie také předpokládá, že měnící se klima na konci pleistocénu by nebylo samo o sobě dostatečným důvodem, aby vymřeli velcí savci. Právě vliv člověka znamenal smrtící úder. Tato oblast výzkumu ale vyvolává velké vášně, vědci se totiž už dlouhá léta přou o to, proč velcí savci vlastně vymřeli.

Obecně se předpokládá, že za to může právě změna klimatu a lidský lov. Není ale s úplnou jistotou možné říci, zda by všechny druhy savců byly schopny přežít, zda by se dostatečně přizpůsobily novému prostředí a zda by tedy přežily do současnosti.

Témata:  věda,  Země,  Příroda