Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Havlíček: Bezpečnostní rada státu se shodla na postupu k dostavbě Dukovan

jaderná elektrárna Dukovany
jaderná elektrárna Dukovany
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Bezpečnostní rada státu se dnes ráno shodla na postupu při přípravě dostavby jaderného bloku v Dukovanech, řekl po jednání ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Rada podle něj jednomyslně přijala usnesení pro vládu, která ho projedná dnes odpoledne. Havlíček dohodnutý postup nespecifikoval, řekl pouze, že jeho postoj zůstal stejný. Ministr v minulém týdnu oznámil, že finální rozhodnutí o tendru bude až na příští vládě, přičemž ve hře by měli být čtyři uchazeči včetně ruského Rosatomu. To vyvolalo kritiku opozice.

"Našli jsme absolutní shodu, přijaté usnesení bylo přijato jednomyslně," řekl Havlíček. Podle něj se tak shodli na stejném postupu i členové za koaliční ČSSD nebo zástupci bezpečnostních složek. Podobu usnesení Havlíček nekonkretizoval, protože je zatím vedeno ve vyhrazeném režimu pro vládu. Ta by ho měla představit po svém dnešním jednání.

"Náš postoj zůstal stejný," dodal Havlíček k dnešní dohodě. V minulém týdnu ministr oznámil, že tendr bude mít na starosti až příští vláda. Zároveň z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyplynulo, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN. Zůstat by tak měli čtyři uchazeči - francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom, jehož možnou účast v tendru z bezpečnostních důvodů kritizuje část opozice.

Investor stavby, firma Elektrárna Dukovany II, kterou plně vlastní polostátní energetická společnost ČEZ, podle zadání ministerstva nyní osloví vybrané zájemce, aby do konce listopadu předložili souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje. Stanovený termín je až po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny.

Předkvalifikace uchazečů je podle MPO běžný postup, který doporučuje i Mezinárodní agentura pro atomovou energii. "Uchazeči již mohou na svých projektech, dodavatelském řetězci a dalších komponentech nabídky pracovat, neboť získají další potřebné informace. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 tak zůstávají neměnné," uvedl dnes Havlíček.

Účast ruské společnosti Rosatom v tendru je nepřípustná pro koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky to, že v tendru Česko neosloví čínskou společnost CGN, ale Rosatom ano, nebylo projednáno s parlamentními stranami. Předseda Pirátů Ivan Bartoš rozhodnutí považuje za obcházení bezpečnostních zájmů ČR. To, že výběrové řízení podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vypíše až příští vláda, překvapilo pirátského poslance Petra Třešňáka.

Mezi analytiky a dalšími lidmi z oboru vyvolalo odložení tendru řadu otázek. Vítězslav Jonáš, předseda sdružení Energetické Třebíčsko, které stavbu podporuje, označil oznámení za alibistické, podle Svazu průmyslu a dopravy vláda nenaplnila vlastní plán. Ekologové naopak hovoří o nutnosti přehodnocení celé energetické budoucnosti ČR a zvolení cesty bez jaderných elektráren.

Témata:  Karel Havlíček Dukovany

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.