Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zahraniční obchod ČR je půl roku v deficitu. V červenci měl schodek 22,8 miliardy korun

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Zahraniční obchod České republiky skončil v červenci schodkem 22,8 miliardy korun, meziročně byl o 12,4 miliardy korun vyšší. V deficitu je obchodní bilance už půl roku. Vliv na červencový výsledek měl opět především obchod s ropou a zemním plynem kvůli růstu cen na světových trzích a vyššímu dovezenému množství. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Vývoz meziročně vzrostl o 10,2 procenta na 333,4 miliardy korun, dovoz se zvýšil o 13,8 procenta na 356,3 miliardy Kč. Letošní červenec měl o jeden pracovní den méně než loňský.

"V lednu až červenci 2022 vykázala obchodní bilance schodek 100,1 miliardy Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 skončila přebytkem 64,5 miliardy Kč. Od začátku roku vzrostl meziročně vývoz o 9,7 procenta a dovoz o 17,3 procenta," uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička. Nepříznivý výsledek je podle něj stále ovlivněn pokračujícím negativním vývojem na trzích s fosilními palivy.

Témata:  zahraniční obchod Peníze

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.