Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tahounem říjnového zahraničního obchodu byla auta

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Tomáše Volfa: Zahraniční obchod za říjen vykázal přebytek 12,8 mld korun. Přestože je obchodní bilance kladná, důvod k radosti to příliš není.

Domácí obchodní bilance je v nelichotivé situaci. Samotné saldo zahraničního obchodu je sice kladné, ale jen díky slušnému přebytku obchodu s auty. Celkově šel export nahoru o 3,8 % a dovoz klesl o 5,7 %. Obchod s motorovými vozidly předčil očekávání, když meziročně vzrostl o 38,5 mld. korun.

Koruna v posledních dnech posiluje a dnes se obchoduje v pod 24,30 EURCZK. Obecně je domácí měna stále poměrně silná, což nahrává importérům, kteří za vyvezené zboží nakupují cizí měnu levněji. To se může změnit už krátce před Vánocemi, kdy ČNB může snížit sazby. Zatím je však pravděpodobnější, že ke snížení dojde až na únorovém zasedání, kvůli stále vysoké inflaci.

Naopak obchodní bilanci dolů táhnul obchod s počítači, který se dostal do deficitu 2,9 mld. korun. Přebytek obchodní bilance se státy EU se zvedl o 3,1 mld. korun a deficit se státy mimo EU se snížil o 35,2 mld. korun.

Témata:  zahraniční obchod auta

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.