Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Výpadek dodávek plynu do ČR by způsobil ekonomický propad

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Případný dlouhodobý výpadek dodávek plynu do Česka by způsobil jednoznačný ekonomický propad. ČTK to dnes řekl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Zároveň upozornil na potřebu srozumitelné komunikace ze strany ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Ruský prezident Vladimir Putin po začátku invaze a po ostré reakci západních zemí na ruskou agresi oznámil, že odběratelé ze znepřátelených zemí budou za ruský plyn muset platit v rublech. Evropské země a tamní plynárenské firmy to odmítly s tím, že by změna platební metody byla porušením smluv. Gazprom proto ve středu ráno zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila.

"Chápeme, že některé informace jsou citlivé, ale ty, které ministerstvo průmyslu poskytuje prostřednictvím médií, byly a jsou často pro firmy nedostatečné a někdy i matoucí. Firmy jsou ty, co musí umět reagovat a kterých se to dotkne. Proto byla pod MPO vytvořena odborná skupina za účasti zástupců řady odvětví průmyslu, MPO a zástupců plynárenského sektoru, kde jsme na posledním jednání informovali o vážnosti situace pro průmysl. Klíčové pro nás bylo znát aktuální reálný stav a možné postupy v případě krizových situací," uvedl Čížek.

Jak připomněl, bez plynu se neobejde například výroba oceli, skla, keramiky, používá se v automobilovém průmyslu, ve slévárnách ale i v dalších provozech napříč zpracovatelským průmyslem. Zároveň jej podnikatelé stejně jako domácnosti využívají k vytápění. Česká republika je téměř ze sta procent závislá na dodávkách plynu ze zahraničí, v tuto chvíli v podstatě z Ruska, a je navíc jednou z nejprůmyslovějších zemí EU, dodal.

Firmy se sice snaží dělat opatření na úspory energie a hledat možnosti přechodu na jiné palivo nebo energii, ale ta jsou technologicky i časově náročná a pro některé sektory v krátkém čase v podstatě i nemožná. "V řádu týdnů ani měsíců zázračné řešení, které by dokázalo plně nahradit výpadek dodávek, neexistuje. Plně podporujeme naplňování zásobníků v ČR a klíčové pro nás je zapojení Česka do evropských projektů v energetice a zabezpečení funkční evropské solidarity v případě výpadku dodávek plynu z Ruské federace," uvedl Čížek.

Pro stát to podle něj musí být priorita a vláda musí ve spolupráci s podnikatelskými svazy připravovat konkrétní kroky, které zmírní nejvážnější škody a úplnou likvidaci některých sektorů, pro případný výpadek a zároveň řešení střednědobé strategie a energetické koncepce. "Zároveň bychom rádi připomněli potřebu realizace konkrétních opatření pro firmy v oblasti cen energie, to se týká elektřiny i plynu. S MPO spolupracujeme na možnosti kompenzace energeticky náročným firmám v důsledku růstu cen energie podle tzv. dočasného krizového rámce, ale na naše další návrhy konkrétní reakce bohužel od vlády nemáme," uzavřel Čížek.

Témata:  zemní plyn Česko

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.