Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V březnu bylo vyhlášeno 81 bankrotů firem, nejvíce od května 2019

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V Česku bylo v březnu vyhlášeno 81 bankrotů obchodních společností, což bylo o 31 více než v únoru. Počet firemních bankrotů tak byl nejvyšší od května 2019. Rovněž bylo vyhlášeno 484 bankrotů podnikatelů, o 43 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

"Vysoký počet vyhlášených bankrotů je způsoben vysokým počtem podaných insolvenčních návrhů v předešlých měsících a také nízkým počtem bankrotů mezi prosincem a únorem. Část insolvenčních řízení, které soudy nestihly zpracovat v předešlých měsících, byla ukončena právě v březnu. I když počet bankrotů firem může i v dalších měsících výrazně kolísat, jejich počet bude postupně růst. Už teď totiž vidíme nárůst podaných insolvenčních návrhů," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Počet návrhů na bankrot firem klesl o čtyři na 104, u podnikatelů se snížil o 29.na 514.

Nejvíce firemních bankrotů bylo podle studie v březnu vyhlášeno v Praze (35), v Jihomoravském kraji (11) a v Moravskoslezském kraji (9). Naopak žádný nebyl vyhlášen v Jihočeském kraji. Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v Praze (60), ve Středočeském kraji (56) a v Ústeckém kraji (48). Nejméně potom na Vysočině (15) a v Olomouckém kraji (19).

Bankroty a insolvenční řízení se podle CRIF v březnu nevyhýbaly ani velkým a zavedeným společnostem. Bankrot vyhlásila například společnost Maxi-Tip, která se zabývala provozem heren, kasin a sázkových kanceláří. Další velkou firmou, u které byl vyhlášen bankrot, je Pilsen Toll. Ta podnikala ve shromažďování, sběru a odstraňování odpadů a úpravě odpadků k dalšímu využití. Bankrot vyhlásila také společnost CAR FACE design, která na českém trhu působila přes 30 let a jako subdodavatel pro automobilový průmysl podnikala v oboru výroby textilií.

Během prvního čtvrtletí roku bylo vyhlášeno 185 firemních bankrotů, o 11 méně než v předešlém čtvrtletí. Zároveň však bylo podáno 283 návrhů na bankrot společností, o 13 více než o čtvrtletí dříve. V meziročním srovnání však počet bankrotů i návrhů na bankrot vzrostl. V prvním čtvrtletí bylo vyhlášeno o 10 bankrotů (pět procent) a podáno o 31 návrhů na bankrot (o 12 procent) více než v prvním čtvrtletí loňského roku.

U bankrotů podnikatelů byla situace ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2021 opačná. Soudy vyhlásily bankrot u 1406 podnikatelů a přijaly 1435 návrhů na jejich bankrot. Počet bankrotů se meziročně snížil o 15 procent, zatímco počet návrhů na bankrot podnikatelů klesl o 14 procent.

Počet bankrotů:

Právnické osoby Fyzické osoby - podnikatelé 2020/01 59 725 2020/02 50 740 2020/03 62 644 2020/04 44 594 2020/05 49 604 2020/06 74 640 2020/07 54 605 2020/08 48 517 202009 56 641 2020/10 37 580 2020/11 44 538 2020/12 33 433 2021/01 61 506 2021/02 64 529 2021/03 67 602 2021/04 54 532 2021/05 60 581 2021/06 80 586 2021/07 51 426 2021/08 59 520 2021/09 52 513 2021/10 71 497 2021/11 69 530 2021/12 54 438 2022/01 54 481 2022/02 50 441 2022/03 81 484

Zdroj: CRIF

Témata:  firmy podnikatelé bankrot

Související

Aktuálně se děje

23. října 2025 11:37

Trump přitvrzuje: Ruský ropný byznys odstřižen od dolarů, dopad pocítí i české čerpací stanice

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Světové akcie se otřásají. Pražská burza ale překvapivě patří ke světové špičce

Akcie ve světě čelí nejhlubšímu týdennímu propadu od obchodního týdne, který končil letos 4. dubna. Přitom 2. dubna americký prezident Donald Trump oznámil konkrétní podobu svých takzvaných recipročních cel. Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit.