Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát lékařům přidává výrazně rychleji než soukromá sféra, muži berou dramaticky více než ženy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: V uplynulých třech letech stát lékařům na platech přilepšil výrazně nad růst, jehož se dočkali jejich kolegové v soukromých zdravotnických zařízeních. Průměrný měsíční plat lékaře ve státní sféře v letech 2018 až 2020 stoupl o zhruba 15 tisíc korun.

Průměrná mzda lékaře v soukromých zdravotnických zařízeních, mezi něž se počítají i krajské a městské nemocnice mající formu akciové společnosti, stoupla jen zhruba o poloviční částku. Vyplývá to z údajů ČSÚ (viz tabulka níže). 

Mezi státní zdravotnická zařízení spadají organizace přímo řízené ministerstvem zdravotnictví jako například fakultní nemocnice nebo specializované ústavy. Spadají mezi ně také třeba příspěvkové organizace krajů. V těchto zařízeních tedy v uplynulých třech letech narostl průměrný měsíční hrubý plat lékaře z 80 860 na 95 669 korun, tedy o 18,3 procenta.

Průměrná měsíční hrubá mzda lékaře v soukromém zařízení ve stejném období vzrostla z 54 582 na 61 211 korun, tedy o 12,1 procenta. Výdělky lékařů ve státní sféře tak navzdory své o zhruba třetinu vyšší výchozí hodnotě roku 2018 narůstaly v dalších letech celkem o zhruba třetinu rychleji než výdělky lékařů sféry soukromé.  

Vzhledem k tomu, že letos se platy zdravotníků ve státních zařízeních navyšovaly o deset procent, je rok 2021 historicky prvním, kdy průměrný měsíční hrubý plat lékaře přesahuje hranici 100 tisíc korun.  

Nutno však zdůraznit, že podstatnou část platů a mezd lékařů představují příplatky za práci přesčas, za pracovní pohotovost či za práci ve svátek. Příplatky za přesčas jsou výrazné zejména ve státní sféře. Lékaři státní sféry loni napracovali průměrně 195 hodin měsíčně, lékaři sféry soukromé pak 178 hodin. V obou případech se jedná o nadstandardně dlouhou pracovní dobu, neboť průměr v dané skupině zaměstnání činil loni 176, resp. 173 hodin. Je evidentní, že lékaři sféry státní mají přesčasů výrazně více než lékaři sféry soukromé.  

Mladí lékaři ve věku od 30 do 34 let dokonce ve státní sféře loni napracovali měsíčně průměrně 201 hodin měsíčně. Řada lékařů nadále uvádí, že i přes narůst výdělků v posledních letech by právě mladí lékaři bez přesčasů jen těžko dosáhli alespoň vzdáleně adekvátních výdělků.  

Přesčasy jsou také zásadním klíčem k vysvětlení značného rozdílu v průměrném výdělku lékařů a lékařek. Průměrný plat lékaře státní sféry, 105 979 korun, byl loni o více než 20 tisíc korun měsíčně vyšší než průměrný plat lékařky, 85 165 korun. Muži mají ovšem obecně vyšší počet měsíčně odpracovaných hodin než ženy. Výši platů ovlivňuje dále třeba délka praxe, a i tu mívají muži vyšší, neboť ženy ji často přerušují z důvodu mateřství.  

Každopádně lékaři ve státních zdravotnických zařízeních se v uplynulých letech dočkali jednoho z nejvyšších nárůstu výdělků mezi všemi profesemi v ČR, těmi sféry státní i soukromé. Vláda si totiž přidávání na platech lékařů vzala jako jednu ze svých priorit. 

Témata:  zdravotnictví platy / mzdy lékaři

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.