Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku dále rychle zlevňují. A budou až do ledna

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Pohonné hmoty v uplynulém týdnu dál výrazně zlevnily, benzin už je levnější než před začátkem války na Ukrajině. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,69 Kč, před týdnem byl o 1,78 koruny dražší. O 1,79 koruny na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 38,07 koruny.

V příštím týdnu pohonné hmoty dále zlevní, ačkoli již méně výrazně. Benzín zlevní o zhruba sedmdesát haléřů na litr, nafta o korunu na litr. Pokračuje totiž pokles cen ropy na světových trzích a zlevňují rovněž paliva na komoditní burze v Rotterdamu. Navíc koruna posiluje vůči dolaru, v němž se ropa i ropné produkty na světových trzích obchodují. Ropa Brent tento týden zlevnila až k úrovni 75 dolarů za barel, což znamená, že byla nejlevnější od prosince 2021. Nafta na burze v Rotterdamu byla v minulém týdne nejlevnější od začátku letošního února.  

Koruna od začátku prosince zpevnila vůči dolar o 2,5 procenta, což přispívá ke snížení cen pohonných hmot v ČR. Koruna je nyní vůči dolaru nejsilnější od druhé poloviny letošního dubna.

Ropa Brent od začátku prosince zlevnila o zhruba čtyři procenta, v přepočtu do korun – tedy po zohlednění kursu – pak přibližně o sedm procent. Velkoobchodně prodávaná nafta na burze v Rotterdamu stojí nyní v přepočtu do korun o přibližně dvě procenta méně než na začátku prosince, v dolarech je levnější o jedno procento. Tento vývoj teprve ještě čerpací stanice v Česku do svých cen plně promítnou.

Ropa zlevňuje, neboť obavy z recese v Spojených státech – a z citelného zpomalení celosvětového ekonomického růstu – jsou silnější než pozitivní dopad otevírání čínské ekonomiky, kde tamní režim po nedávných masových protestech provedl otočku o 180 stupňů a razantně zmírňuje svá proticovidová opatření.

Oba popsané děje v sobě mají element protichůdné tendence, což obchodníkům s ropou ztěžuje rozhodování, kolik a za jakou cenu nakupovat. Vždyť zpomalování růstu americké ekonomiky je doprovázeno spekulacemi, že Fed by mohl zmírnit svoji razantní protiinflační měnovou politiku, což by cenu ropy podpořilo. Naopak, nezřízené otevírání čínské ekonomiky a tamní masové promořování zřejmě povede k citelnému nárůstu počtu nakažených a také zemřelých, což může být hrozbou nejen čínskému, ale i světovému ekonomickému růstu. To by tedy poptávku po ropě srazilo a tím i její cenu. 

Cena ropy v ČR se tak stabilizuje nejdříve v první polovině ledna 2023. Do té doby pohonné hmoty citelně zlevní, benzín k úrovni 34 korun za litr, nafta pak úrovni kolem 36 korun za litr.

V posledním roce je vývoj cen pohonných hmot v Česku v rámci EU průměrný. Začátkem tohoto týdne benzín meziročně zdražoval o 1,8 procenta, nafta pak o 8,8 procenta, vyplývá z dat CCS. Nejvýrazněji za poslední rok zdražily pohonné hmoty v Maďarsku a v Estonsku, V Maďarsku zejména kvůli nouzovému zrušení zastropování cen z minulého týdne benzín zdražuje meziročně o 38 procent, v Estonsku o 13,6 procenta. Nafta v Maďarsku zdražuje o 50,8 procenta, v Estonsku o 30,4 procenta. 

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

27. dubna 2026 13:34

Zlato ztrácí lesk: Proč bezpečný přístav teď nefunguje

I přes rostoucí geopolitické napětí zlato oslabuje a od ledna ztratilo zhruba 14 %, když kleslo pod 4 800 USD za unci. Důvodem není ztráta důvěry, ale potřeba hotovosti – státy ho prodávají jako rychlý zdroj financí.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.