Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku dále rychle zlevňují. A budou až do ledna

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Pohonné hmoty v uplynulém týdnu dál výrazně zlevnily, benzin už je levnější než před začátkem války na Ukrajině. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,69 Kč, před týdnem byl o 1,78 koruny dražší. O 1,79 koruny na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 38,07 koruny.

V příštím týdnu pohonné hmoty dále zlevní, ačkoli již méně výrazně. Benzín zlevní o zhruba sedmdesát haléřů na litr, nafta o korunu na litr. Pokračuje totiž pokles cen ropy na světových trzích a zlevňují rovněž paliva na komoditní burze v Rotterdamu. Navíc koruna posiluje vůči dolaru, v němž se ropa i ropné produkty na světových trzích obchodují. Ropa Brent tento týden zlevnila až k úrovni 75 dolarů za barel, což znamená, že byla nejlevnější od prosince 2021. Nafta na burze v Rotterdamu byla v minulém týdne nejlevnější od začátku letošního února.  

Koruna od začátku prosince zpevnila vůči dolar o 2,5 procenta, což přispívá ke snížení cen pohonných hmot v ČR. Koruna je nyní vůči dolaru nejsilnější od druhé poloviny letošního dubna.

Ropa Brent od začátku prosince zlevnila o zhruba čtyři procenta, v přepočtu do korun – tedy po zohlednění kursu – pak přibližně o sedm procent. Velkoobchodně prodávaná nafta na burze v Rotterdamu stojí nyní v přepočtu do korun o přibližně dvě procenta méně než na začátku prosince, v dolarech je levnější o jedno procento. Tento vývoj teprve ještě čerpací stanice v Česku do svých cen plně promítnou.

Ropa zlevňuje, neboť obavy z recese v Spojených státech – a z citelného zpomalení celosvětového ekonomického růstu – jsou silnější než pozitivní dopad otevírání čínské ekonomiky, kde tamní režim po nedávných masových protestech provedl otočku o 180 stupňů a razantně zmírňuje svá proticovidová opatření.

Oba popsané děje v sobě mají element protichůdné tendence, což obchodníkům s ropou ztěžuje rozhodování, kolik a za jakou cenu nakupovat. Vždyť zpomalování růstu americké ekonomiky je doprovázeno spekulacemi, že Fed by mohl zmírnit svoji razantní protiinflační měnovou politiku, což by cenu ropy podpořilo. Naopak, nezřízené otevírání čínské ekonomiky a tamní masové promořování zřejmě povede k citelnému nárůstu počtu nakažených a také zemřelých, což může být hrozbou nejen čínskému, ale i světovému ekonomickému růstu. To by tedy poptávku po ropě srazilo a tím i její cenu. 

Cena ropy v ČR se tak stabilizuje nejdříve v první polovině ledna 2023. Do té doby pohonné hmoty citelně zlevní, benzín k úrovni 34 korun za litr, nafta pak úrovni kolem 36 korun za litr.

V posledním roce je vývoj cen pohonných hmot v Česku v rámci EU průměrný. Začátkem tohoto týdne benzín meziročně zdražoval o 1,8 procenta, nafta pak o 8,8 procenta, vyplývá z dat CCS. Nejvýrazněji za poslední rok zdražily pohonné hmoty v Maďarsku a v Estonsku, V Maďarsku zejména kvůli nouzovému zrušení zastropování cen z minulého týdne benzín zdražuje meziročně o 38 procent, v Estonsku o 13,6 procenta. Nafta v Maďarsku zdražuje o 50,8 procenta, v Estonsku o 30,4 procenta. 

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.