Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet bankrotů firem v ČR byl loni nejvyšší od roku 2017

práce v kanceláři
práce v kanceláři
Foto: Pixabay

Počet bankrotů firem v ČR byl loni nejvyšší od roku 2017. V Česku bylo vyhlášeno 742 bankrotů obchodních společností, což bylo o 22 procent více než předloni. Rovněž bylo vyhlášeno 6279 bankrotů podnikatelů, o 14 procent méně než v roce 2020. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Počet návrhů na bankrot společností vzrostl meziročně o šest procent na 1035, u fyzických osob podnikatelů klesl o 15 procent na 6342 návrhů.

"Za výrazným zvýšením bankrotů firem stojí kombinace řady faktorů. V uplynulém roce byl i přes výrazný pokles ekonomiky počet bankrotů společností nejnižší od roku 2008, kdy začal platit současný insolvenční zákon. Řada firem, které by zanikly už v průběhu roku 2020, přežívala díky kombinaci státní podpory a skutečnosti, že na sebe větší část roku 2020 nemusely podávat návrh na bankrot bez zbytečného odkladu," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Témata:  firmy bankrot

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.