Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet bankrotů firem v ČR byl loni nejvyšší od roku 2017

práce v kanceláři
práce v kanceláři
Foto: Pixabay

Počet bankrotů firem v ČR byl loni nejvyšší od roku 2017. V Česku bylo vyhlášeno 742 bankrotů obchodních společností, což bylo o 22 procent více než předloni. Rovněž bylo vyhlášeno 6279 bankrotů podnikatelů, o 14 procent méně než v roce 2020. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Počet návrhů na bankrot společností vzrostl meziročně o šest procent na 1035, u fyzických osob podnikatelů klesl o 15 procent na 6342 návrhů.

"Za výrazným zvýšením bankrotů firem stojí kombinace řady faktorů. V uplynulém roce byl i přes výrazný pokles ekonomiky počet bankrotů společností nejnižší od roku 2008, kdy začal platit současný insolvenční zákon. Řada firem, které by zanikly už v průběhu roku 2020, přežívala díky kombinaci státní podpory a skutečnosti, že na sebe větší část roku 2020 nemusely podávat návrh na bankrot bez zbytečného odkladu," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Témata:  firmy bankrot

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.