Plyn v EU citelně zdražuje po víkendovém zastavení ruských dodávek. Hrozí další krachy českých dodavatelů energií

Komentář Lukáše Kovandy: Velkoobchodní cena zemního plynu v EU dnes ráno vzrostla až o jedenáct procent v reakci na zastavení dodávek ruského plynu plynovodem Jamal, k němuž došlo v sobotu. Rusko plynovodem posílá plyn do Německa, a to skrze Bělorusko a Polsko. Plynovod zajišťuje zhruba pětinu pozemních dodávek ruského plynu do EU.

Ilustrační fotografie

Velkoobchodní cena plynu v EU se v reakci na zastavení dodávek vrátila nad úroveň 70 eur za megawatthodinu. V pátek přitom klesla dokonce pod úroveň 65 eur za megawatthodinu, nejníže od poloviny září, ruku v ruce s optimismem ohledně ruských dodávek a meteorologickou předpovědí poměrně teplého počasí v EU. Ruský prezident Vladimir Putin totiž přislíbil, že Rusko začne více plyn do EU dodávat 8. listopadu.   

Fakt, že plynovodem Jamal přestal z Ruska do Evropy téct plyn, je velmi závažný. Pokud se nejedná o krátkodobou, například technickou záležitost, jež se vyřeší v řádu hodin, bude následkem situace další citelné zdražení velkoobchodních plynu v EU. Přerušení dodávek přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy obchodníci s plynem vyčkávají, zda slib Vladimíra Putina, že Rusko dodá Evropě více plynu, není opět jen planý.   

V pátek před víkendem se cena velkoobchodního plynu v EU propadla nejníže od poloviny září, pod 65 eur za jednu megawatthodinu. I tak však zůstává na násobcích své běžné předpandemické ceny kolem 15 či 20 eur za megawatthodinu. Začátkem října však dosáhla úrovně až takřka 160 eur za megawatthodinu. K poklesu o skoro 100 eur na megawatthodinu od té doby došlo zejména právě pod vlivem příslibů ruského prezidenta Putina, že plynárenský monopol Gazprom, většinově ovládaný Kremlem, dodá do EU více plynu.  

Gazprom je podle Putinova aktuálního vyjádření připraven obnovit svůj krátkodobý exportní prodej evropským zemím 8. listopadu. Zatímco své dlouhodobé závazky vůči evropským odběratelům Gazprom plní, krátkodobý trh má dává možnost preferovat domácí před vývozním trhem. A tuto možnost Gazprom nyní zatím stále využívá. Jeden z jeho čelných představitelů se nedávno nechal slyšet, že podle ruské pranostiky bude letos tuhá zima, neboť se urodilo hodně jeřabin. Vyhlídka na třeskuté mrazy stupňuje tlak na Gazprom, aby ve svých dodávkách upřednostňoval domácí trh před exportem.    

Evropě se tak i proto nedaří doplňovat své plynové zásobníky. Ty jsou pro tuto část roku nejzávažněji vyprázdněné minimálně od roku 2009. Starý kontinent totiž také přes léto zradily obnovitelné zdroje energie. V zemích, jako je Německo, foukal vítr jen podprůměrně. V Norsku zase poměrně málo pršelo. Větrníky či hydroelektrárny tak nezajistily dostatečnou výrobu elektřiny, pročež ta musela být zvýšeně produkována prostřednictvím plynu. Což jen zpomalilo naplňování zásobníků, které byly poměrně citelně vyprázdněny kvůli loňské dlouhé zimě.    

Gazprom stáhl některé ze svých krátkodobých nabídek plynu evropským zemím už koncem srpna. Krátce poté, co soud v německém Düsseldorfu rozhodl, že nedávno dokončený plynovod Nord Stream 2 nemůže obejít regulaci EU, jež vyžaduje, aby producent plynu byl právně oddělený od jeho přepravce. Obejití regulace by urychlilo zprovoznění plynovodu. Plynovod Nord Stream 1, zprovozněný v roce 2011, danou regulaci EU nesplňuje, protože je právně pojatý jako spojka, nikoli jako potrubí zajišťující přímé dodávky. Ve skutečnosti jde zjevně o to, že v roce 2011 bylo Rusko v EU vnímáno jako mnohem menší bezpečnostní hrozba (pokud vůbec hrozba) než dnes.   

Ač Gazprom označil těsnou časovou souslednost zmíněného soudního verdiktu a omezení nabídky plynu Evropě za shodu okolností, na trhu se od té doby čile rojí spekulace, že přiškrcováním dodávek se plynárenský gigant snaží dostat Evropu pod tlak. Tak, aby co nejdříve mohl být zprovozněn právě plynovod Nord Stream 2, jenž plyn povede z Ruska přímo do Německa.   

Součástí tohoto nátlaku může být i nynější přerušení dodávek plynovodem Jamal. Podezřelé je, že přichází právě v tuto dobu. Ani tak však nelze činit unáhlené závěry. Není v ekonomickém zájmu Ruska, aby získalo reputaci nespolehlivého dodavatele, neboť pak by se EU agilněji než dosud obracela na dodavatele konkurenční, třeba na americké dodavatele zkapalněného plynu.  

Každopádně pokud se situace kolem Jamalu rychle nevyřeší, velkoobchodní ceny plynu v EU vylétnou minimálně o vyšší desítky procent. Zřejmě byt opět atakovaly úroveň alespoň 100 eur za megawatthodinu. Ruku v ruce s tím by stoupla pravděpodobnost dalších krachů dodavatelů energií v ČR. Následovníků firem typu Bohemia Energy může být v takovém případě hned několik. Pochopitelně by toto tedy znamenalo další zdražování odběratelů plynu či i elektřiny z řad českých domácností.  

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky