Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krize ukázala, že práce sestry je výhodná i ekonomicky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Epidemie nového typu koronaviru podle prezidentky Asociace sester Martiny Šochmanové ukázala, že práce sestry je výhodná i ekonomicky. Potvrdila také v očích lidí, že má obrovský smysl. Šochmanová doufá, že prestiž povolání vydrží i po odeznění epidemie. Řekla to dnes na dotaz ČTK na tiskové konferenci k vyhlášení soutěže pro studenty středních zdravotnických škol.

"Jsem si jistá, že se pozice povolání sestry změní. Celý národ a celý svět viděl práci zdravotníků, jak jsou nepostradatelní. Lidé si doma řekli, že ta práce má obrovský smysl," uvedla Šochmanová. Podle ní je v době, kdy někteří lidé kvůli uzavřeným provozům přišli o práci, důležitá i jistota, že zdravotníci práci mít vždy budou.

Podle Alice Strnadové, která působí na ministerstvu zdravotnictví jako Hlavní sestra ČR, se v době epidemie na možnost vrátit se do práce ptaly i sestry, které ze zdravotnictví odešly. "Musí ale začínat na odděleních, která nejsou tak exponovaná," dodala Šochmanová.

Ve zdravotnictví pracuje kolem 215.000 lidí, více než třetina jsou všeobecné sestry. Nemocnice i další segmenty zdravotní péče dlouhodobě bojují s jejich nedostatkem. Snaží se ho řešit i nábory v zahraničí, podle Šochmanové to ale není nejvhodnější cesta. Problémy někdy bývají s jazykovou bariérou. Potřeba sester a záchranářů i vlivem stárnutí populace stoupá. Nemocnice loni uváděly, že u lůžek jich chybí asi 3000 sester.

Podle odborů je zásadní výše odměn. Vadí jim, že je ve srovnání s jinými, podle nich méně odbornými profesemi je odměna sester nízká. V posledních šesti letech ale vzrostly zhruba o 50 procent. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky byl průměrný plat všeobecné sestry v akutní lůžkové péči loni asi 42.000 korun. Platy ve státních nemocnicích jsou ale podle odborů o několik tisíc měsíčně vyšší než mzdy v soukromých, krajských či městských zařízeních. Průměrná hrubá mzda byla podle Českého statistického úřadu na konci roku 36.400 korun.

Ministerstvo zdravotnictví minulý rok ve spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů spustilo kampaň Studuj zdrávku. Podle prezidenta unie Jiřího Horeckého se zájem o zdravotnické školy meziročně zvýšil asi o deset procent. "Může to být i diskusemi kolem povinné maturity z matematiky, která se jich neměla týkat," řekl na tiskové konferenci.

Motivovat stávající studenty zdravotnických škol má soutěž Hartmann School Awards. Studenti třetích ročníků mají napsat písemnou práci a připravit prezentaci na jedno z vybraných témat. Horecký dnes uvedl, že mezi ně bude doplněno téma "Jak koronavirová krize změnila můj pohled na moje budoucí zaměstnání?". Dalšími tématy je "Personální krize ve zdravotnictví", "Struktura lůžkové péče" nebo "Nedostatek finančních zdrojů". Podle Horeckého budou práce pro zdravotnictví i zajímavou zpětnou vazbou.

Témata:  zdravotnictví

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.