Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v dalších měsících překoná 10 procent, míní analytici

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Lednový růst spotřebitelských cen potvrzuje, že česká ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998, míní analytici. Podle nich meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent. Obava z růstu inflačních očekávání zřejmě ještě povede ke zvýšení úrokových sazeb České národní banky, dodali. ČNB čekala lednovou inflaci 9,4 procenta, tedy o půl procentního bodu nižší. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.

Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejnil, že inflace v Česku v lednu meziročně zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 procenta. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply v letošním prvním měsíci podle ČSÚ nejvíce od ledna 1993, a to o 4,4 procenta. I v tomto případě se na nárůstu cen podepsalo zdražení bydlení, kde elektřina proti prosinci zdražila o téměř 39 procent a zemní plyn o 31 procent. Částečně to bylo ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu, uvedli statistici.

Růst cen byl v lednu podle hlavního ekonoma České bankovní asociace (ČBA) Jakuba Seidlera poměrně plošný, výrazně však do něj zasáhlo zdražení cen energií. Podotkl, že to bylo doposud mírné i z důvodu odpuštění DPH v posledních měsících minulého roku, zatímco v řadě evropských zemích ceny energií akcelerovaly již dvouciferným tempem. Lednová inflace tak podle něj potvrzuje, že tuzemská ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998.

Zásadní obrat v cenovém vývoji nepředpokládá pro nejbližší měsíce analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. "U řady komodit se ceny na světových trzích drží vysoko nebo opět stoupají, což skrz dražší dovozy otevírá v tuzemsku prostor pro další růst cen. To se týká například pohonných hmot či elektřiny a plynu. Svého vrcholu zřejmě nedosáhl ani meziroční růst u cen potravin nebo nákladů vlastnického bydlení," uvedl. Také podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče bude celková meziroční inflace v nejbližších dvou měsících dále růst a s veškerou pravděpodobností překoná deset procent. "V jarních měsících by se ale měl vývoj zklidnit a nejpozději od třetího čtvrtletí začne meziroční inflace viditelněji klesat," míní. Celoroční průměr by se podle analytiků mohl nacházet blízko devíti procent.

Lednová inflace je podle analytiků zároveň velmi důležitá i z pohledu nové makroekonomické prognózy ČNB, která počítala s meziročním růstem spotřebitelských cen o 9,4 procenta. "Vzhledem k tomu, že se inflace v lednu nacházela opět tzv. nad prognózou, tak nelze vyloučit, že ČNB v březnu přistoupí ještě ke kosmetickému zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Současně však relativně slabší jádrová inflace naznačuje, že úrokové sazby jsou blízko svého vrcholu, doplnil ekonom Komerční banky Michal Brožka.

Témata:  inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 10:14

Turisté v horách opakují stejné chyby, upozorňují odborníci

Horské túry dnes nejsou jen pro zkušené horaly. Do Krkonoš, Beskyd nebo Alp během léta vyrážíme i my, kteří jinak většinu roku trávíme v kanceláři, autě nebo ve městě. A právě při rekreační turistice se opakují chyby, které často nesouvisí ani tak s kondicí, ale spíše s moderními návyky. Výsledkem pak bývá zbytečná únava, bolest nohou, přetížení zad nebo situace, kdy se z pohodového výletu stane několikahodinové trápení.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.