Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Česku dále roste. Nebýt snížení DPH na elektřinu a plyn činila by už nyní 7 %, v lednu může být až desetiprocentní

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Míra inflace v ČR dosáhla v listopadu úrovně rovných šesti procent v meziročním vyjádření. Zhruba se tak trefila do očekávání trhu. Z hlediska běžného spotřebitele je pozitivní alespoň to, že tentokrát tak nepříjemně nepřekvapila svojí výší jako v uplynulých měsících. I tak se jedná o nejvyšší inflaci od roku 2008. Naposledy byla inflace vyšší v září 2008, kdy dosáhla 6,6 procenta.

Nutno však jedním dechem dodat, že pokud by vláda nepřistoupila ke snížení sazby DPH na elektřinu a plyn, činila by inflace nikoli šest, ale rovnou sedm procent. Snížení sazby DPH totiž způsobuje zpomalení meziroční inflace právě o jeden procentní bod. DPH na energie je přitom snížena pouze na měsíce listopad a prosinec. Stále je tak možné, že v lednu dosáhne inflace tempa až desetiprocentního. Je totiž otázkou, zda Fialova vláda bude v příštím roce s praxí nulové sazby DPH pokračovat, neboť s ní její představitelé vyjadřují nesouhlas z důvodu přílišné plošnosti.  Meziročně táhnou ceny nahoru zejména o skoro třetinu zdražující pohonné hmoty, které jsou důsledkem až o sto procent vyšší korunové ceny barelu ropy na světových trzích, a také rostoucí ceny automobilů. U nich se zásadně projevuje světová přepravní krize a nedostatek komponent, zejména čipů. Tradičně se připojuje alkohol a tabák, zdražující zejména kvůli rostoucí spotřební dani o více než dvanáct procent. Zdražuje také obuv a oblečení, o takřka třináct procent, neboť zejména kamenní obchodníci se snaží dohnat výpadky příjmů z doby pandemie. Z potravin poměrně mocně k cenovému růstu přispívají o více než čtvrtinu zdražující máslo nebo o více než pět procent dražší brambory. Elektřina byla díky snížení DPH v listopadu o bezmála 14 procent levnější než loni a zemní plyn o zhruba devět procent levnější.  

V příštích měsících se tempo růst cen dále zrychlí. V lednu nelze vyloučit až desetiprocentní inflaci, zejména kvůli růstu cen energií. Je ale otázkou, jak na tento růst zareaguje Fialova vláda, resp. nová Sněmovna. Dojde-li k dalším úlevám, celkový růst cen až tak dramatický nebude. V průběhu příštího roku bude inflace postupně zmírňovat, ke dvouprocentnímu cíli ČNB by se měla přiblížit v prvním pololetí 2023.  

Témata:  inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 9:53

Tři eura za balíček: EU zdraží levné zásilky z Asie

Kupujete si zboží z levných asijských tržišť? Možná byste měli zpozornět. Od července 2026 totiž vstupuje v účinnost tzv. EU Customs Reform. Jedná se o reformu celního systému, který byl schválen Evropskou unií a pravděpodobně povede ke zdražení drobného zboží ze třetích zemí. Jaké jsou důvody a co přesně od těchto cel můžeme očekávat? A skutečně pomohou cla k lepší ochraně spotřebitelů?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.