Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Česku dále roste. Nebýt snížení DPH na elektřinu a plyn činila by už nyní 7 %, v lednu může být až desetiprocentní

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Míra inflace v ČR dosáhla v listopadu úrovně rovných šesti procent v meziročním vyjádření. Zhruba se tak trefila do očekávání trhu. Z hlediska běžného spotřebitele je pozitivní alespoň to, že tentokrát tak nepříjemně nepřekvapila svojí výší jako v uplynulých měsících. I tak se jedná o nejvyšší inflaci od roku 2008. Naposledy byla inflace vyšší v září 2008, kdy dosáhla 6,6 procenta.

Nutno však jedním dechem dodat, že pokud by vláda nepřistoupila ke snížení sazby DPH na elektřinu a plyn, činila by inflace nikoli šest, ale rovnou sedm procent. Snížení sazby DPH totiž způsobuje zpomalení meziroční inflace právě o jeden procentní bod. DPH na energie je přitom snížena pouze na měsíce listopad a prosinec. Stále je tak možné, že v lednu dosáhne inflace tempa až desetiprocentního. Je totiž otázkou, zda Fialova vláda bude v příštím roce s praxí nulové sazby DPH pokračovat, neboť s ní její představitelé vyjadřují nesouhlas z důvodu přílišné plošnosti.  Meziročně táhnou ceny nahoru zejména o skoro třetinu zdražující pohonné hmoty, které jsou důsledkem až o sto procent vyšší korunové ceny barelu ropy na světových trzích, a také rostoucí ceny automobilů. U nich se zásadně projevuje světová přepravní krize a nedostatek komponent, zejména čipů. Tradičně se připojuje alkohol a tabák, zdražující zejména kvůli rostoucí spotřební dani o více než dvanáct procent. Zdražuje také obuv a oblečení, o takřka třináct procent, neboť zejména kamenní obchodníci se snaží dohnat výpadky příjmů z doby pandemie. Z potravin poměrně mocně k cenovému růstu přispívají o více než čtvrtinu zdražující máslo nebo o více než pět procent dražší brambory. Elektřina byla díky snížení DPH v listopadu o bezmála 14 procent levnější než loni a zemní plyn o zhruba devět procent levnější.  

V příštích měsících se tempo růst cen dále zrychlí. V lednu nelze vyloučit až desetiprocentní inflaci, zejména kvůli růstu cen energií. Je ale otázkou, jak na tento růst zareaguje Fialova vláda, resp. nová Sněmovna. Dojde-li k dalším úlevám, celkový růst cen až tak dramatický nebude. V průběhu příštího roku bude inflace postupně zmírňovat, ke dvouprocentnímu cíli ČNB by se měla přiblížit v prvním pololetí 2023.  

Témata:  inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.