Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Česku dále roste. Nebýt snížení DPH na elektřinu a plyn činila by už nyní 7 %, v lednu může být až desetiprocentní

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Míra inflace v ČR dosáhla v listopadu úrovně rovných šesti procent v meziročním vyjádření. Zhruba se tak trefila do očekávání trhu. Z hlediska běžného spotřebitele je pozitivní alespoň to, že tentokrát tak nepříjemně nepřekvapila svojí výší jako v uplynulých měsících. I tak se jedná o nejvyšší inflaci od roku 2008. Naposledy byla inflace vyšší v září 2008, kdy dosáhla 6,6 procenta.

Nutno však jedním dechem dodat, že pokud by vláda nepřistoupila ke snížení sazby DPH na elektřinu a plyn, činila by inflace nikoli šest, ale rovnou sedm procent. Snížení sazby DPH totiž způsobuje zpomalení meziroční inflace právě o jeden procentní bod. DPH na energie je přitom snížena pouze na měsíce listopad a prosinec. Stále je tak možné, že v lednu dosáhne inflace tempa až desetiprocentního. Je totiž otázkou, zda Fialova vláda bude v příštím roce s praxí nulové sazby DPH pokračovat, neboť s ní její představitelé vyjadřují nesouhlas z důvodu přílišné plošnosti.  Meziročně táhnou ceny nahoru zejména o skoro třetinu zdražující pohonné hmoty, které jsou důsledkem až o sto procent vyšší korunové ceny barelu ropy na světových trzích, a také rostoucí ceny automobilů. U nich se zásadně projevuje světová přepravní krize a nedostatek komponent, zejména čipů. Tradičně se připojuje alkohol a tabák, zdražující zejména kvůli rostoucí spotřební dani o více než dvanáct procent. Zdražuje také obuv a oblečení, o takřka třináct procent, neboť zejména kamenní obchodníci se snaží dohnat výpadky příjmů z doby pandemie. Z potravin poměrně mocně k cenovému růstu přispívají o více než čtvrtinu zdražující máslo nebo o více než pět procent dražší brambory. Elektřina byla díky snížení DPH v listopadu o bezmála 14 procent levnější než loni a zemní plyn o zhruba devět procent levnější.  

V příštích měsících se tempo růst cen dále zrychlí. V lednu nelze vyloučit až desetiprocentní inflaci, zejména kvůli růstu cen energií. Je ale otázkou, jak na tento růst zareaguje Fialova vláda, resp. nová Sněmovna. Dojde-li k dalším úlevám, celkový růst cen až tak dramatický nebude. V průběhu příštího roku bude inflace postupně zmírňovat, ke dvouprocentnímu cíli ČNB by se měla přiblížit v prvním pololetí 2023.  

Témata:  inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. ledna 2026 18:19

6. ledna 2026 10:43

Pojištění na zimní dovolenou: Co musí krýt, jinak riskujete statisíce

Zima láká na hory, ale na svahu stačí okamžik nepozornosti a z drobného pádu je transport do nemocnice. K tomu přidejte náklady na zásah horské služby, případný vrtulník, pobyt doprovodu, tlumočení či návrat domů. Zimní počasí navíc zvyšuje riziko dopravního kolapsu, případně nemoci, kvůli níž je nutné dovolenou zrušit. Zrušená dovolená pak často znamená propadlé ubytování nebo třeba skipas. Než zaplatíte zájezd, vyplatí se z uvedených důvodů zvážit pojištění.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Andrej Babiš

Komentář

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.