Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace drtí Čechy, je vyšší, než se čekalo. Citelně zdražuje pivo, zelenina, benzín, alkohol, tabák i auta

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Inflace v České republice svým růstem překonává očekávání. Poprvé od loňského září se v dubnu dostala nad úroveň horní meze tolerančního pásma cílování inflace, které stanovuje Česká národní banka, když dosáhla úrovně 3,1 procenta. Jak trh, tak ČNB přitom předpokládaly, že inflace skončí pod úrovní tří procent.

V porovnání s loňským dubnem prudce zdražily pohonné hmoty, a to o více než 16 procent. Tento růst je však dán zejména tím, že loni v dubnu se ceny prudce propadly kvůli celosvětovému propadu cen ropy. Ty spadly v důsledku šířící se pandemie. V květnu by měl být ze stejného meziroční růst cen pohonných hmot ještě výraznější, zhruba dvacetiprocentní. Navzdory pandemii rostou výrazně také ceny aut. Vláda totiž svými záchrannými programy na dluh udržuje zaměstnanost i kupní sílu lidí na stále poměrně vysoké úrovni i v čase krize, což podněcuje poptávku právě i po autech. Ta navíc zdražují proto, že jejich výroba je kvůli nutnosti plnit stále náročnější regulace, například emisní limity, více a více náročná a nákladná. Navíc se v oblasti automobilové výrobě projevují prodlevy způsobené kritickým nedostatkem čipů, jenž je globálního rázu, zasahuje i tuzemské automobilky a přetrvá zřejmě až do příštího roku.  

Meziročně výrazně zdražuje také pivo nebo tabák. V případě piva se do cen promítá zejména růst cen energií či mezd v pivovarnické branži, tabák zdražuje z důvodu kontinuálního růstu spotřební daně z něj, jenž pokračuje i letos. Cena piva roste také v důsledku loňského zvýšení spotřební daně z lihovin, které snížilo poptávku po nich, takže ji zvýšilo po nejbližší náhražce, tedy pivu. Silnější poptávka po zlatavém moku, která v důsledku toho nastává, umožňuje jít s jeho cenou znatelněji nahoru.  

V meziměsíčním pohledu, z března na duben, zdražuje výrazně, o více než deset procent, zelenina. Zemědělští producenti citelně zvyšují její cenu. Symbolem nynějšího zdražování zeleniny se stala paprika. Ta se v některých řetězcích prodává třeba i za 140 korun za kilogram, někde ale šplhá až ke 200 korunám za kilogram. Přitom třeba v létě 2018 se paprika prodávala za zhruba 40 korun za kilogram. Příčinou drahé papriky je zejména ten fakt, že se nyní prodává výhradně skleníková produkce z dovozu. České papriky se na trh dostanou převážně až ve druhé polovině léta, což s sebou přinese tlak na pokles cen.   

Kromě paprik zdražují také okurky, rajčata, cibule i mrkev. V dalších měsících by ale mělo dojít ke zlevnění, jako u papriky. Letošní chladné jaro není pro pěstitele takovou pohromou, jakou bylo loňské extrémně suché jaro. Letošní sklizeň zeleniny by tak neměla být slabší než ta loňská, což právě přinese tlak na pokles cen.   

Dnešní čísla k inflaci zvyšují pravděpodobnost, že ČNB by mohla už letos v srpnu zvýšit svoji základní úrokovou sazbu a že ji letos zvýší dost možná i dvakrát. V příštím roce by ji mohla zvednou až čtyřikrát. Koncem roku 2022 by základní sazba mohla činit 1,5 procenta. Trh nyní sází na takovéto poměrně agresivní zvyšování sazeb ČNB – agresivní v tom smyslu, že během poměrně krátkého časového úseku necelých dvou letá předpokládá razantní, několikanásobný růst sazeb. Takto agresivně sázel na růst sazeb naposledy před deseti lety.  

Témata:  inflace finance

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.