Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hořčíkový hladomor: Další pohroma, které čelí automobilky. Ojetiny může zdražit nad cenu zcela nového vozu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Automobilky čelí celosvětově dalšímu závažnému problému. Vedle kritického nedostatku čipů, který zastavil výrobu například ve Škodě Auto, čelí rostoucím potížím se zajištěním dodávek hořčíku. Hořčík je přitom zcela nepostradatelná součást každého auta.

Bez něj si prakticky nelze představit výrobu hliníkových slitin a plátů, které dělají auto autem, neboť jsou obsaženy v kdejaké součásti vozu, od volantu, přes nádrž na pohonné hmoty až po motor. 

Zhruba 85 procent globálních dodávek hořčíku ovšem zajišťuje Čína. Ta se v současnosti potýká s obdobou energetické krize, která svírá Evropu. Rusko částečně přesměrovalo své dodávky plynu z Evropy právě do Číny právě proto, aby Číně pomohlo zmírnit její energetickou krizi. Ta ovšem i tak páchá značné škody, neboť Čína musí kvůli příliš drahé a hůře dostupné elektřině omezovat třeba právě i výrobu hořčíku.  

Již řadu měsíců sužuje automobilky po celém světě zmíněný “čipový hladomor”, nyní se tedy postupně přidává také “hořčíkový hladomor”. Ten tak může protáhnout trápení automobilek o další měsíce. V Česku by tak mohl společně s “čipovým hladomorem” připravit o práci až desetitisíce lidí. A zároveň způsobit situaci, kdy zachovalé ojetiny budou mít vyšší cenu než zcela nová auta – jež ovšem nebudou k mání. 

Témata:  autoprůmysl auta

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.