Čerpadláři opět „čarují“ s maržemi. Naftu naceňují o 10 korun na litr dráže než v předvečer invaze, přestože je dnes cena ropy v přepočtu do korun srovnatelná jako tehdy

V příštích sedmi dnech budou pohonné hmoty nadále citelně zlevňovat, zejména pak nafta. Benzín zlevní o 60 haléřů na litr, nafta o další 1,50 koruny na litr. Hlavně právě v případě nafty se projevuje nejen pokles cen ropy na světových trzích a ceny daného paliva na surovinové burze v Rotterdamu, ale také skutečnost, že si tuzemští čerpadláři nyní „vyfukují“ přemrštěné marže. Dochází tak také ke sbližování ceny benzínu a nafty. Rozdíl mezi cenou nafty a benzínu je nyní pouze zhruba 3,10 koruny na litr, přičemž se pohyboval i kolem pěti korun. Rozdíl plyne i z objektivního důvodu tísně na evropském trhu především s dieselovým palivem. Ta je způsobena blížícím se embargem EU na dovoz ruské ropy, resp. ropných produktů, které začne platit 5. prosince 2022, resp. 5. února 2023.    

Přesto nyní dochází k poklesu cen velkoobchodně prodávaných paliv. Nafta zlevnila na burze v Rotterdamu od začátku listopadu v korunovém vyjádření o takřka čtrnáct procent. Ropa Brent je pak na světových trzích od počátku měsíce levnější v korunovém vyjádření o více než deset procent.

Dnes ráno středoevropského času se ropa Brent prodávala v přepočtu do korun i za méně než 2105 korun za barel. To je její nejnižší cena od 23. února letošního roku, tedy od předvečera invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Pro srovnání, v ten den se benzín v Česku prodával celorepublikově průměrně za 37,43 koruny za litr a nafta za 36,39. Benzín byl tedy při srovnatelné korunové ceně barelu Brentu tehdy o zhruba čtyři koruny levnější než dnes. Nafta byla tehdy při srovnatelné korunové ceně ropy o více než osm korun na litr levnější než dnes. A to přitom ještě mezitím, v červnu, došlo ke snížení spotřební daně, a tedy i DPH, z nafty. Spotřební daň klesla o 1,50 koruny na litr. Pohonné hmoty od té doby mohlo zlevnit, byť spíše jen v rozsahu desítek haléřů na litr, i zrušení povinného přimíchávání biosložek, k němuž došlo od letošního července. Ve výsledku tak platí, že nafta je nyní u čerpacích stanic de facto naceněna o zhruba deset korun na litr dráže než v předvečer invaze, i když korunová cena barelu ropy Brent je srovnatelná jako tehdy. To značí, že čerpací stanice, ale také rafinérie či distributoři mají zejména v případě nafty nadměrné marže. Jen částečně vysvětluje znatelně vyšší cenu u čerpacích stanic než tehdy vyšší korunová cena velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu, kde je nyní nafta v přepočtu do korun stále o necelých 25 procent dražší než letos 23. února.

Dovozní ceny ropy i ropných produktů pomáhá stlačovat pokračující intervence České národní banky za silnější korunu. ČNB v jejím rámci již ze svých devizových rezerv vydala od poloviny letošního května v přepočtu kolem 800 miliard korun.

Cena ropy i ropných produktů klesá navzdory blížícím se embargům z důvodu zhoršujícího se makroekonomického výhledu v řadě zemí světa. Zhoršení způsobuje zejména destrukce poptávky, jejímž důvodem je v prvé řadě energetická drahota. Ta nutí firmy a podniky omezovat produkci, zároveň snižuje kupní sílu obyvatelstva. Oboje se ve výhledu projevuje relativně nižší poptávkou po ropě a palivech, což vytváří tlak na pokles jejich nynější ceny. Ceny stlačuje také politika nulové tolerance covidu v Číně, jež je největším světovým dovozcem ropy, a pokračující válka na Ukrajině, která představuje významnou geopolitickou nejistotu.

Ceny benzínu i nafty jsou v Česku momentálně mírně pod průměrem zemí EU, vyplývá z dat Evropské komise. Cena benzínu je v Česku srovnatelná s cenami na Slovensku a v Rakousku. Benzín je v ČR ovšem netradičně dražší než v zemích, jako je Itálie, Francie nebo Chorvatsko. Celkem ve třinácti zemích EU je nyní benzín levnější než v ČR. Ve třinácti zemích EU je pak dražší než v ČR. Nafta je levnější ve dvanácti zemích EU a dražší ve čtrnácti. Cena nafty v ČR je srovnatelná s cenami téhož paliva na Slovensku nebo v Litvě. Nafta je momentálně levnější než v ČR v Itálii nebo Francii, což je neobvyklé. Tento stav je dán daňovými úlevami uvedených zemí, které zavedly za účelem zmírnění dopadů energetické drahoty.