Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

VZP budou letos chybět až tři miliardy korun, lékařům zaplatí později

Všeobecná zdravotní pojišťovna skončila v loňském roce ve ztrátě zhruba pěti miliard korun, poprvé také připustila, že letos nebude hospodařit vyrovnaně, jak má v plánu, ale že skončí se ztrátou tří miliard korun. V Radiožurnálu to v pátek řekl ekonomický náměstek pojišťovny Jan Halama.

Od poloviny roku problémy negativně pocítí především zdravotnická zařízení, protože jim pojišťovna hodlá platit později. Ztrátu totiž nemá z čeho jiného doplácet - rezervy ani jiné peníze nemá.

Radiožurnál připomíná, že ze začátku roku ještě ekonomické situaci VZP dočasně pomůže loni schválený zákon - díky mimořádnému přerozdělení zůstatků z účtů všech zdravotních pojišťoven získá VZP tři miliardy navíc. "To přerozdělení může situaci sanovat v prvním pololetí. Bude se to chovat jako dodatečný příjem, takže do pololetí by to mělo být bez problému," řekl v Radiožurnálu ekonomický náměstek VZP Jan Halama. "V tom druhém pololetí, pokud se nepodaří něco udělat se strukturou poskytovatelů zdravotní péče, popřípadě pokud se nepodaří změnit ten klíč k přerozdělení, tak na konci roku může zase deficit dosáhnout klidně tří miliard," dodal.

Témata:  zdravotnictví VZP

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.