Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Loni bylo vyhlášeno celkem 2413 firemních bankrotů

V loňském roce bylo vyhlášeno 2413 firemních bankrotů, z toho 1232 se týkalo právnických osob a 1181 fyzických osob podnikatelů. Vyplývá to z analýzy společnosti CCB - Czech Credit Bureau, kterou zveřejnila ve středu.

Počet zbankrotovaných firem tak loni meziročně vzrostl o 49 procent. Za celý rok 2011 se bankroty fyzických osob podnikatelů podílely na celkovém počtu firemních bankrotů 49 procenty, v prosinci to bylo 51 procent. V roce 2010 přitom jejich podíl činil jen 22 procent. V roce 2011 připadlo v průměru na jeden měsíc 103 bankrotů právnických osob, což je o jeden méně než v roce 2010. Průměrný měsíční počet bankrotů fyzických osob podnikatelů ve výši 98 v roce 2011 byl o 68 případů vyšší než v roce 2010. "Z porovnání firemních bankrotů vyplývá, že se zhruba od října 2011 postupně rozevírají nůžky mezi počtem podaných návrhů na bankrot a počtem vyhlášených bankrotů, resp. se prodlužuje doba mezi podáním návrhu a vyhlášením bankrotu, a to u obou skupin firem. Tento vývoj je mnohem razantnější u fyzických osob podnikatelů," prohlásila Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení společnosti CCB – Czech Credit Bureau. Počet návrhů na firemní bankrot dosáhl v prosinci 2011 výše 663, což je zdaleka nejvyšší počet podaných návrhů od doby platnosti nového zákona. Platí to pro obě skupiny firem. Počet návrhů na firemní bankrot se zvýšil jak ve srovnání s listopadem (o 113 návrhů), tak i s prosincem roku 2010 (o 200 návrhů). Na růstu počtu návrhů na firemní bankrot mezi listopadem a prosincem se podílely především návrhy na bankrot právnických osob (75 případů), zatímco ve srovnání prosince 2010 a 2011 to byly především návrhy na bankrot fyzických osob podnikatelů (153 návrhů). Nejvíce firemních bankrotů bylo v prosinci 2011 vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (33) a v Praze (30 případů). Nejméně jich bylo tradičně v nejmenším kraji - v Karlovarském kraji (pouze 4). Jen o jeden firemní bankrot více bylo vyhlášeno v Libereckém kraji. V celkovém počtu firemních bankrotů za rok 2011 obsadil "první místo" opět Moravskoslezský kraj (465 případů) a za ním pak Praha (359 případů). Naopak nejméně bankrotů lze nalézt v Karlovarském kraji (51 případů) a v kraji Vysočina (57 případů). Mezi lety 2010 a 2011 se nejrychleji zvyšoval počet vyhlášených bankrotů v Ústeckém kraji (růst na téměř čtyřnásobek) a v Moravskoslezském kraji (růst na téměř trojnásobek). K poklesu jejich počtu v daném období došlo v Jihomoravském kraji a v Praze (shodně o tři procenta). V průměru za všechny kraje se počet bankrotů mezi lety 2010 a 2011 zvýšil o 48 procent. Podle jednotlivých odvětví bylo v roce 2011 vyhlášeno nejvíce bankrotů obchodních společnostní na firmy v odvětví obchod a pohostinství (416), jejich počet se však meziročně nezměnil. U subjektů podnikajících ve službách to pak bylo 367 bankrotů a ve srovnání s rokem 2010 se jejich počet o tři procenta snížil. K nejvyššímu meziročnímu růstu v počtu bankrotů došlo v odvětví zemědělství a těžba (růst o 40 procent). Ve stavebnictví se sice počet bankrotů obchodních společností mezi rokem 2010 a 2011 zvýšil podstatně méně (o šest procent), avšak na 10 000 firem v tomto odvětví připadlo nejvíce bankrotů, a to 73. Nejméně z tohoto rizikovým odvětvím byly služby, v tomto odvětví připadlo na 10 000 firem pouze 27 bankrotů.

Témata:  bankrot

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.