Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Budoucnost Itálie? Nová vláda bude bojovat nejen se stagnací ekonomiky

Itálie, ilustrační fotografie
Itálie, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Na základě prvních povolebních průzkumů se rýsují jako nejpravděpodobnější dvě alternativy budoucí italské vládní koalice. Jednou z nich je středopravá koalice stran Bratři Itálie, Liga severu a Forza Italia. Další hypotetickou možností je široká koalice složená z Forza Italia a Demokratické strany. Komentář poskytl Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži.

Populismus v Itálii je na vzestupu. Poté, co Hnutí pěti hvězd odmítlo vstoupit do rokování s jinými stranami, politické riziko plynoucí z populismu pokleslo. Výsledky prvních povolebních průzkumů však nezměnily náš pesimistický výhled pro budoucí vývoj Itálie. Její hlavní charakteristikou je totiž to, že bez ohledu na aktuální politickou situaci a na aktuální vládnoucí stranu se ekonomická stagnace stala tamním normálem platícím po dobu uplynulých dvou dekád. Výsledky voleb na tom pravděpodobně nic nezmění.Budoucí vláda nebude pravděpodobně schopna ani navzdory předvolebním slibům prosadit uvolněnou fiskální politiku. Bude totiž muset respektovat pravidla EU týkající se rozpočtového deficitu. Vláda bude muset navíc čelit nepříznivému vývoji ekonomiky. V střednědobém horizontu totiž očekáváme zpomalení ekonomického růstu.

Náš oblíbený ukazatel, úvěrový impuls, jehož vývoj předstihuje výkon reální ekonomiky o devět až 12 měsíců, začal klesat a v současnosti se jeho hodnota pohybuje zhruba na minus dvou procentech HDP. Očekávání ekonomického zpomalení proto nebude velkým překvapením. Důvodem budou nepříznivé bilance italských bank, nízká produktivita a slabé investice.Ekonomický výhled navíc může ještě více zhoršit Evropská centrální banka (ECB) a její snaha normalizovat koncem tohoto roku měnovou politiku, což zvýší dluhové náklady Itálie. Těsně před volbami klesl rozdíl (spread) mezi výnosy desetiletých dluhopisů Itálie a Německa na nižší pokrizovou úroveň – na 1,3 %. Po dobu eurokrize to bylo až 5 %. Přesto očekáváme, že úrokové sazby v Itálii musí koncem tohoto roku a v průběhu dalšího roku nevyhnutelně vzrůst. Zvýší to náklady na obsluhu dluhu a sníží vyhlídky ekonomického růstu. Upřímně řečeno, nevidím reálnou možnost, jak by nadcházející vláda mohla zvrátit vyhlídky na další ztracenou dekádu Apeninského poloostrova.

Témata:  ekonomika,  Saxo Bank,  Itálie

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

14. října 2026 11:25

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.