Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rodiny s dětmi si příští rok finančně polepší

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Rodiny s dětmi si příští rok finančně polepší. O 150 Kč měsíčně se zvyšuje daňové zvýhodnění na první dítě, maximální školkovné na každé dítě bude za rok 2018 o 1 200 Kč vyšší a otcové budou mít nárok na placenou otcovskou dovolenou. Podívejme se tedy na tyto příznivé legislativní změny blíže.

Vždy jeden z rodičů může uplatňovat daňové zvýhodnění na děti. Daňové zvýhodnění na druhé a další dítě se zvýšilo v roce 2017, od roku 2018 se pak zvyšuje i daňové zvýhodnění na první dítě, to bude nově činit 1 267 Kč měsíčně. Podmínkou je ovšem podepsání prohlášení k dani u zaměstnavatele. Nárok na daňové zvýhodnění při podepsaném prohlášení k dani přitom vzniká i při práci na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. „Mzdové účetní uplatní vyšší daňové zvýhodnění na první dítě automaticky, zaměstnanci nebudou muset dokládat žádné nové skutečnosti,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.Školkovné až 12 200 Kč

Za celý kalendářní rok může jeden z rodičů uplatnit na dítě takzvané školkovné. Legislativou je přitom stanovena maximální roční částka na každé dítě, a to na úrovni minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. Za kalendářní rok 2017 lze tedy uplatnit školkovné na každé dítě v maximální výši 11 000 Kč, za rok 2018 to bude již 12 200 Kč. Tento typ daňové slevy snižuje přímo vypočtenou daňovou povinnost a uplatňuje se buď v ročním zúčtování daně prováděném za zaměstnance zaměstnavatelem, nebo v daňovém přiznání. Zaměstnanci doručí potvrzení od školky mzdové účetní, u OSVČ a zaměstnanců podávajících daňové přiznání je poté toto potvrzení povinnou přílohou daňového přiznání. „V praxi je možné, aby jeden z rodičů uplatnil daňové zvýhodnění na děti, druhý pak školkovné,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Týdenní otcovská

Daňovou novinkou pro rok 2018 je zavedení placené otcovské dovolené. Nárok na ni bude mít otec dítěte, přičemž podpůrčí doba činí 1 týden. Nástup na otcovskou nastane dnem, který si otec dítěte sám určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte. Výpočet otcovské je stejný jako v případě peněžitého příspěvku v mateřství (mateřské). „Například zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 28 000 Kč bude mít nárok na týdenní otcovskou ve výši 4 515 Kč, přičemž se z této částky nebudou platit daňové odvody,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Přestože změna zákona o nemocenském pojištění nabývá účinnosti od 1. února 2018, půjde čerpat otcovskou dovolenou i na děti, jež se narodí v období do 6 týdnů přede dnem účinnosti. Nárok na otcovskou budou mít zaměstnanci účastni na nemocenském pojištění a OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění.Vyšší rodičovský příspěvek u dvojčat

V letošním roce a v předcházejících letech činila souhrnná výše rodičovského příspěvku vždy 220 000 Kč, a to i v případě narození dvojčat či trojčat. V příštím roce se rodičovský příspěvek při vícečetném porodu zvýší, a to na 330 000 Kč, v případě narození jednoho dítěte však zůstane na částce 220 000 Kč. Rodiče si přitom mohou zvolit, jak dlouho budou rodičovský příspěvek pobírat. Ten se poté v závislosti na délce pobírání upraví. Maximální výše měsíčního rodičovského příspěvku ale nebude moci být více než 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. V roce 2017 mohl měsíční rodičovský příspěvek činit maximálně 11 500 Kč, v příštím roce to může být více, a to v závislosti na dosahovaném příjmu. V příštím roce tak bude možné čerpat rodičovský příspěvek například pouze jeden rok. „Díky možnosti volby vyššího měsíčního rodičovského příspěvku se může mladým rodinám zvýšit měsíční disponibilní příjem, což může být v případě splácení hypotéky pro některé rodiny velmi pozitivní,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Témata:  rodina rodičovský příspěvek sociální dávky

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy