Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sobotka: Česko vypadá jako hochštapler

Česká republika podle šéfa opoziční ČSSD Bohuslava Sobotky začíná "vypadat tak trochu jako hochštapler, který v rámci Evropské unie jen bere a není schopen přijmout širší odpovědnost za osud eurozóny". Sobotka to uvedl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

"Během jednání to v jednu chvíli vypadalo, že se Česká republika chce po boku Velké Británie izolovat. Myslím si, že jsme zbytečně vyslali negativní signál, který do značné míry zpochybnil pozici České republiky. Začínáme trošku vypadat jako hochštapleři, kteří v rámci Evropské unie jen berou a nejsou schopni přijmout širší odpovědnost za osud eurozóny," uvedl Sobotka.

Reagoval na to, že premiér Petr Nečas (ODS) v pátek na jednání lídrů EU v Bruselu uvedl, že Česká republika se pravděpodobně stejně jako Velká Británie, Maďarsko a Švédsko nebude podílet na změnách smlouvy o EU, a tedy ani na zpřísnění fiskální disciplíny. "Česko ale může svou účast přehodnotit," uvedl tehdy Nečas. "Přitom platí, že situace eurozóny, to jsou naše pracovní místa, náš export a náš hospodářský růst. Není to tedy jakýsi cizí problém," upozornil Sobotka. Nakonec se ale eurozóna dohodla na přísnější fiskální disciplíně, s níž souhlasili všichni členové bloku, ve kterém se platí jednotnou evropskou měnou - eurem. Jednat o nových pravidlech jsou přitom ochotni s výjimkou Británie i všichni další, kteří jsou členy Evropské unie, včetně České republiky.

Evropští lídři se na summitu unie dohodli, že země eurozóny a další státy by měly podpořit v rámci bilaterálních půjček Mezinárodní měnový fond (MMF) finanční injekcí ve výši 200 miliard eur, z toho 150 miliard eur by mělo jít od členských zemí eurozóny. MMF tak má získat další finanční prostředky k posílení svých zdrojů na boj s dluhovou krizí. Do deseti dnů od summitu mají země (včetně České republiky) odpovědět, zda tyto záruky navýší. Česko by mělo přispět částkou 3,5 miliardy eur (zhruba 89 miliardami korun). "Budeme se muset rozhodnout. Musíme platit. Považuji to za formu pojistky. Platíme prostě do společné finanční pojišťovny Evropské unie. Protipožární pojištění také zaplatím, přestože ho nerad platím. Očekávám, že to na pořadu příštího jednání vlády bude," řekl vicepremiér a ministr zahraničí ČR Karel Schwarzenberg (TOP 09). "Protože se jedná o takovéto finanční prostředky, byla by vhodná debata v parlamentu, debata vlády s tripartitou a také s hlavními opozičními stranami. Takové rozhodnutí by vláda neměla učinit sama. Vůbec se nebojím parlamentní diskuse. Je důležité, aby jednotlivé parlamentní strany mohly vyjádřit svůj názor," upozornil Sobotka.

Musí se podle jeho slov postavit vedle sebe dvě věci. "Zaprvé udržení našeho hospodářského růstu, našich pracovních míst. My ročně ze společného evropského rozpočtu dostáváme zhruba 70 miliard korun, 30 miliard korun do EU platíme. Ročně náš čistý zisk z EU činí minimálně 40 miliard korun do našich veřejných rozpočtů. Z toho se opravují silnice, staví školy... Jestliže máme přispět zhruba 80 miliard korun, tak během dvou let máme tyto prostředky z EU zpátky z příspěvků," zdůraznil Sobotka. "Vláda tu jasnou představu nemá, přesnou představu mají jednotliví ministři. Teď musíme dojít ke společnému postupu. Musíme mezi sebou dojednat, co bude mandát pro příští jednání Evropské rady," řekl dále Schwarzenberg. "Izolace v Evropské unii by byla začátek strmé cesty dolů," varoval vicepremiér. "Já jsem přesvědčen, že pan premiér si je povědomen nesmírné odpovědnosti, kterou toho času nese za osud České republiky," dodal Schwarzenberg.

Témata:  Česko EU Bohuslav Sobotka

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.