Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řekové se připravují na státní bankrot, vybírají účty a nakupují zlato

Obyvatelé zadluženého Řecka mají obavy ze státního bankrotu, proto vybírají peníze z bank a orientují se na jistější investici – na zlato. Informoval o tom list Financial Times.

Sliby řeckého premiéra George Papandrea, že „zachrání zemi“, široká veřejnost příliš nevyslyšela. Přesto tamní parlament jeho obměněné vládě v noci na středu vyslovil důvěru.

V poslední době v zemi narůstá zejména prodej zlatých mincí. „Když začala globální finanční krize, náš prodej zlatých mincí překonal prodej neraženého zlata,“ sdělil obchodník s cennými kovy Harry Krinakis. „Nyní poměr dosáhl pěti ku jedné,“ dodal pro list FT.

IT odborník Tomas vyměnil své úspory v eurech právě za zlaté mince. „Mám je doma, stejně jako moje babička během druhé světové války,“ vysvětlil.

V prvním čtvrtletí letošního roku měsíční výběry bank dosáhly 1,5 až dvou miliard eur (25,8 až 48,6 miliardy Kč). Podle centrální banky v roce 2010 střadatelé vybrali 30 miliard eur (728,7 miliardy Kč), což je 12,3 procenta celkových úspor.

Manažer supermarketu Andreas potvrdil, že rodinné úspory letos převedl do Mnichova. Podobně postupoval i Sakis, který se zúčastnil protestů v Aténách: „Nemůžeme věřit politikům, že nás dostanou z této krize, musíme chránit naše rodiny“.

Jiní využili finance k nákupu půdy. Příkladem by mohl být softwarový specialista Angelos, který si koupil olivový háj. „Popadl jsem příležitost. Před rokem bych takovou staromódní investici nezvažoval,“ dodal.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

19. února 2026 16:17

Spropitné bez daní a odvodů může stát připravit o 7 miliard ročně

Navrhovaná reforma zdanění spropitného v české gastronomii otevírá cestu k legálnímu a jednoduššímu nakládání s penězi pro personál, ale zároveň v sobě skrývá rizika pro státní pokladnu i sociální systém. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.