Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jakou hodnotu pro nás mají online data a co děláme pro jejich ochranu?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Za nejcennější online data považujeme fotografie a obsah našeho e-mailu. Až 42 % z nás si však ani po úniku dat své heslo nezměnilo. Jakou hodnotu pro nás online data mají a co děláme pro jejich ochranu? Na to jsme se v průzkumu zeptali více než 11 000 uživatelů Avastu z celého světa, z nichž 1 285 bylo z Česka.

Nejvíce si ceníme e-mailů, zpráv a fotek 

Devět z deseti uživatelů Avastu z celého světa označilo svá data jako cenná. Konkrétně v Česku svá online data za cenná považuje 86,2 % respondentů, což je o 4 pb méně než světový průměr. Z hlediska využití i hodnoty jednotlivých internetových účtů je celosvětově na prvním místě e-mail. Hned za ním se umístil Facebook, který nejčastěji používají Indonézané. Češi Facebook navštěvují zhruba stejně často jako Američané, ale naopak méně než Němci, Francouzi či Britové.

Když pomineme údaje o financích, považují respondenti za nejhodnotnější informace obsažené v e-mailech a rychlých zprávách a také fotografie, videa a kontakty. Zatímco ve většině zemí jsou z hlediska soukromí na internetu nejdůležitější data komunikační, pro respondenty z Česka měli nejvyšší hodnotu jejich fotografie.

Jakou hodnotu mají naše data?

Polovina všech zúčastněných uvedla, že jejich osobní data mají pravděpodobně hodnotu 2 000 Kč nebo více. Osobní údaje, jako jsou uživatelská jména, hesla či údaje o platebních kartách, se ale ve skutečnosti v internetovém podsvětí prodávají za pouhých 50 Kč (podle aktuálního kurzu bitcoinu). Právě nízká cena důvěrných informací zvyšuje nutnost ochrany našich osobních dat.

Nejvyšší finanční hodnotu obecně lidé přisuzují datům z internetových obchodů jako Amazon či Aukro. V České republice by nejvíce lidí bylo ochotno zaplatit 2 000 Kč a více za data uniklá z Dropboxu a podobných cloudových úložišť.

Kolik procent uživatelů z ČR je ochotno zaplatit za svá data 2 000 Kč a víc na různých online účtech?

20,2 %  Dropbox a jiná cloudová úložiště

13,0 %  E-mail

10,5 %  Facebook

10,1 %  Amazon, Aukro a jiné internetové obchody

9,5 %   Snapchat

6,2 %   LinkedIn

5,6 %   WhatsApp a další chatovací aplikace

4,7 %   Twitter

I když si online dat vážíme, nechráníme je

Náš průzkum ukázal, že i přestože se mnoho uživatelů již stalo obětí úniku dat, své heslo si následně změnily pouze necelé dvě třetiny. Téměř 62 % z nich si navíc heslo změnilo pouze na napadené webové stránce. Takové jednání je rizikové, protože kyberzločinci často používají ukradené přihlašovací údaje k získání přístupu k dalším účtům. Řada uživatelů totiž k různým účtům používá stejné přihlašovací údaje.

Přibližně 80 % uživatelů si svá hesla ukládá ve webovém prohlížeči, což také není bezpečné. K heslům uloženým v prohlížeči se totiž může dostat i software nainstalovaný v počítači.

Co můžete pro ochranu svých dat udělat?

Jedním z účinných způsobů ochrany dat je používání složitých hesel vždy a všude. Ideálně by mělo obsahovat čísla i písmena a mít minimálně osm znaků. Důležité je také mít pro každý účet jiné heslo. K efektivnímu vytváření a ochraně uživatelských údajů vám pomůže i správce hesel, jako je Avast Passwords, protože je uchovává v bezpečí na jednom místě chráněné hlavním heslem. Aplikace je k dispozici pro počítače i mobilní zařízení v rámci antiviru Avast 2017.

Témata:  počítače hackeři

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.