Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jakou hodnotu pro nás mají online data a co děláme pro jejich ochranu?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Za nejcennější online data považujeme fotografie a obsah našeho e-mailu. Až 42 % z nás si však ani po úniku dat své heslo nezměnilo. Jakou hodnotu pro nás online data mají a co děláme pro jejich ochranu? Na to jsme se v průzkumu zeptali více než 11 000 uživatelů Avastu z celého světa, z nichž 1 285 bylo z Česka.

Nejvíce si ceníme e-mailů, zpráv a fotek 

Devět z deseti uživatelů Avastu z celého světa označilo svá data jako cenná. Konkrétně v Česku svá online data za cenná považuje 86,2 % respondentů, což je o 4 pb méně než světový průměr. Z hlediska využití i hodnoty jednotlivých internetových účtů je celosvětově na prvním místě e-mail. Hned za ním se umístil Facebook, který nejčastěji používají Indonézané. Češi Facebook navštěvují zhruba stejně často jako Američané, ale naopak méně než Němci, Francouzi či Britové.

Když pomineme údaje o financích, považují respondenti za nejhodnotnější informace obsažené v e-mailech a rychlých zprávách a také fotografie, videa a kontakty. Zatímco ve většině zemí jsou z hlediska soukromí na internetu nejdůležitější data komunikační, pro respondenty z Česka měli nejvyšší hodnotu jejich fotografie.

Jakou hodnotu mají naše data?

Polovina všech zúčastněných uvedla, že jejich osobní data mají pravděpodobně hodnotu 2 000 Kč nebo více. Osobní údaje, jako jsou uživatelská jména, hesla či údaje o platebních kartách, se ale ve skutečnosti v internetovém podsvětí prodávají za pouhých 50 Kč (podle aktuálního kurzu bitcoinu). Právě nízká cena důvěrných informací zvyšuje nutnost ochrany našich osobních dat.

Nejvyšší finanční hodnotu obecně lidé přisuzují datům z internetových obchodů jako Amazon či Aukro. V České republice by nejvíce lidí bylo ochotno zaplatit 2 000 Kč a více za data uniklá z Dropboxu a podobných cloudových úložišť.

Kolik procent uživatelů z ČR je ochotno zaplatit za svá data 2 000 Kč a víc na různých online účtech?

20,2 %  Dropbox a jiná cloudová úložiště

13,0 %  E-mail

10,5 %  Facebook

10,1 %  Amazon, Aukro a jiné internetové obchody

9,5 %   Snapchat

6,2 %   LinkedIn

5,6 %   WhatsApp a další chatovací aplikace

4,7 %   Twitter

I když si online dat vážíme, nechráníme je

Náš průzkum ukázal, že i přestože se mnoho uživatelů již stalo obětí úniku dat, své heslo si následně změnily pouze necelé dvě třetiny. Téměř 62 % z nich si navíc heslo změnilo pouze na napadené webové stránce. Takové jednání je rizikové, protože kyberzločinci často používají ukradené přihlašovací údaje k získání přístupu k dalším účtům. Řada uživatelů totiž k různým účtům používá stejné přihlašovací údaje.

Přibližně 80 % uživatelů si svá hesla ukládá ve webovém prohlížeči, což také není bezpečné. K heslům uloženým v prohlížeči se totiž může dostat i software nainstalovaný v počítači.

Co můžete pro ochranu svých dat udělat?

Jedním z účinných způsobů ochrany dat je používání složitých hesel vždy a všude. Ideálně by mělo obsahovat čísla i písmena a mít minimálně osm znaků. Důležité je také mít pro každý účet jiné heslo. K efektivnímu vytváření a ochraně uživatelských údajů vám pomůže i správce hesel, jako je Avast Passwords, protože je uchovává v bezpečí na jednom místě chráněné hlavním heslem. Aplikace je k dispozici pro počítače i mobilní zařízení v rámci antiviru Avast 2017.

Témata:  počítače,  hackeři

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.