Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Elektřina pro domácnosti v příštím roce zdraží o 3,4 procenta

Elektřina pro domácnosti v příštím roce zdraží o 3,4 procenta

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ceny elektrické energie pro domácnosti stoupnou v příštím roce v průměru o 3,4 procenta v závislosti na jednotlivých regionech. Informoval o tom v úterý Energetický regulační úřad (ERÚ).

Podle ERÚ nejvíce zdraží ceny ČEZ (o 4,6 procenta), nejméně pak E.ON (o 0,6 procenta). Malým podnikatelům by měla podle sdělení energetického úřadu růst cena energie v průměru o 4,3 procenta, velkoodběratelům až o 6,6 procenta.

Za růstem cen elektrické energie stojí podle ERÚ náklady spojené s podporou obnovitelných zdrojů. Růst cen energie se týká především tzv. silové energie, ceny za samotnou distribuci elektřiny klesají. Zatímco silová energie bude o 7,3 procenta dražší, ceny za distribuci klesnou o 2,4 procenta v celé České republice. "Pokles cen energie se pro odběratele projeví až v roce 2013," řekla předsedkyně ERÚ Anna Vitásková s tím, že náklady na podporu rozvoje například fotovoltaických elektráren bude česká populace doplácet ještě příštích 20 let.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.