Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejčastější mýty, které kolují o nakupování na venkově

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ačkoliv připadá na Českou republiku nejvíce supermarketů v celé Evropě, stále více lidí nakupuje v menších obchodech poblíž svého bydliště. Češi se tak postupně zbavují obav a předsudků, které si řada z nich nese ještě z minulého režimu. V následujícím článku vám proto představíme čtyři nejčastější mýty, které u nás o nakupování na venkově kolují.

Stále více rodin i jednotlivců utíká ze shonu velkoměst do klidu venkova. Přibývá tak i těch, kteří nechtějí trávit víkendy obíháním supermarketů a hodiny na cestách kvůli pár chybějícím ingrediencím na víkendový oběd. Lidé se proto postupně navrací k nákupům v lokálních obchůdcích. „Řada nakupujících má ale zpočátku obavy. Nesou si v sobě určité stereotypy o malém obchodě na vesnici,“ říká Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ.

Mýtus č. 1: Nákup vyjde draze

První, co řadu lidí napadne, je obava z cen potravin na vesnici. V malých obchodech totiž nebývají příliš obvyklé nejrůznější slevové vlny či doprodávání zásob spojené s velkými hypermarkety. Přesto průzkumy ukazují, že průměrné ceny v lokálních obchodech jsou nejen srovnatelné, ale mnohdy i citelně nižší. Jednak prodejci drží přijatelné ceny, aby mohli nákupním centrům vůbec konkurovat, a navíc má řada sítí menších prodejen vyjednané dobré podmínky s dodavateli.Mýtus č. 2: Na vesnici chybí nabídkaČastou obavou také bývá nedostatečné zásobení lokálních obchodů. I v dnešní době mají lidé stereotypní představu, že zásobování jezdí do vesnických prodejen jednou týdně. Když se tedy něco vyprodá už v pondělí, dalších sedm dní zboží není. Právě kvůli zvyšujícímu se zájmu o nakupování v blízkosti domova se ale zboží rychle vykupuje, takže většina obchodů dnes musí být zásobena denně nebo několikrát do týdne. Menší prodejny navíc umí lépe odhadnout, jaký je reálný zájem o daný produkt, a případně flexibilně přiobjednat. Zákazníci mají díky tomu také větší možnost dostat se k čerstvým potravinám každý den.Mýtus č. 3: Zboží je staré a nekvalitníPrávě čerstvost a lokálnost potravin jsou současným trendem. Lidé mnohem pozorněji sledují, co kupují a co dávají na talíř. Řada obchodů na vesnicích na tento trend rychle zareagovala a doplnila či nahradila některé zboží lokální výrobou. „Zaznamenali jsme změnu nákupního chování Čechů, kteří v rámci zdravého životního stylu žádají co nejkvalitnější a nejčerstvější potraviny. Vítají tak, že v mnohých vesnických obchodech najdou lokální sortiment místních farem, zemědělců či okolních pekáren, který většina supermarketů nenabízí,“ podotýká Roman Mazák ze sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek Družstvo CBA CZ.Mýtus č. 4: Prodejny jsou nepřehledné a neupravenéV posledních letech dochází na venkově nejen k nárůstu zákaznicky atraktivní nabídky, ale i k rozšiřování a vylepšování prodejen. Z pultového prodeje tak většina obchodů v obcích nad tisíc obyvatel přechází na samoobslužný režim. Zároveň prodejci obchody prosvětlují, zpřehledňují a umožňují například i platby kreditní kartou. Zákazníci na menších městech a vesnicích tak dnes mají mnohdy kousek od domu moderní, dobře zásobený obchod s prodavači, kteří si je pamatují jménem.

Témata:  obchody ekonomika potraviny

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.