Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejčastější mýty, které kolují o nakupování na venkově

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ačkoliv připadá na Českou republiku nejvíce supermarketů v celé Evropě, stále více lidí nakupuje v menších obchodech poblíž svého bydliště. Češi se tak postupně zbavují obav a předsudků, které si řada z nich nese ještě z minulého režimu. V následujícím článku vám proto představíme čtyři nejčastější mýty, které u nás o nakupování na venkově kolují.

Stále více rodin i jednotlivců utíká ze shonu velkoměst do klidu venkova. Přibývá tak i těch, kteří nechtějí trávit víkendy obíháním supermarketů a hodiny na cestách kvůli pár chybějícím ingrediencím na víkendový oběd. Lidé se proto postupně navrací k nákupům v lokálních obchůdcích. „Řada nakupujících má ale zpočátku obavy. Nesou si v sobě určité stereotypy o malém obchodě na vesnici,“ říká Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ.

Mýtus č. 1: Nákup vyjde draze

První, co řadu lidí napadne, je obava z cen potravin na vesnici. V malých obchodech totiž nebývají příliš obvyklé nejrůznější slevové vlny či doprodávání zásob spojené s velkými hypermarkety. Přesto průzkumy ukazují, že průměrné ceny v lokálních obchodech jsou nejen srovnatelné, ale mnohdy i citelně nižší. Jednak prodejci drží přijatelné ceny, aby mohli nákupním centrům vůbec konkurovat, a navíc má řada sítí menších prodejen vyjednané dobré podmínky s dodavateli.Mýtus č. 2: Na vesnici chybí nabídkaČastou obavou také bývá nedostatečné zásobení lokálních obchodů. I v dnešní době mají lidé stereotypní představu, že zásobování jezdí do vesnických prodejen jednou týdně. Když se tedy něco vyprodá už v pondělí, dalších sedm dní zboží není. Právě kvůli zvyšujícímu se zájmu o nakupování v blízkosti domova se ale zboží rychle vykupuje, takže většina obchodů dnes musí být zásobena denně nebo několikrát do týdne. Menší prodejny navíc umí lépe odhadnout, jaký je reálný zájem o daný produkt, a případně flexibilně přiobjednat. Zákazníci mají díky tomu také větší možnost dostat se k čerstvým potravinám každý den.Mýtus č. 3: Zboží je staré a nekvalitníPrávě čerstvost a lokálnost potravin jsou současným trendem. Lidé mnohem pozorněji sledují, co kupují a co dávají na talíř. Řada obchodů na vesnicích na tento trend rychle zareagovala a doplnila či nahradila některé zboží lokální výrobou. „Zaznamenali jsme změnu nákupního chování Čechů, kteří v rámci zdravého životního stylu žádají co nejkvalitnější a nejčerstvější potraviny. Vítají tak, že v mnohých vesnických obchodech najdou lokální sortiment místních farem, zemědělců či okolních pekáren, který většina supermarketů nenabízí,“ podotýká Roman Mazák ze sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek Družstvo CBA CZ.Mýtus č. 4: Prodejny jsou nepřehledné a neupravenéV posledních letech dochází na venkově nejen k nárůstu zákaznicky atraktivní nabídky, ale i k rozšiřování a vylepšování prodejen. Z pultového prodeje tak většina obchodů v obcích nad tisíc obyvatel přechází na samoobslužný režim. Zároveň prodejci obchody prosvětlují, zpřehledňují a umožňují například i platby kreditní kartou. Zákazníci na menších městech a vesnicích tak dnes mají mnohdy kousek od domu moderní, dobře zásobený obchod s prodavači, kteří si je pamatují jménem.

Témata:  obchody,  ekonomika,  potraviny

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

5. října 2026 11:43

Poláci mají levnější benzín. Česko by za podobnou úlevu zaplatilo miliardy

Koukejte, Polsko má výrazně levnější pohonné hmoty. „Proč to nejde u nás?“ schizofrenně se táží často titíž lidé, kteří současně kritizují české zadlužování; Česko ovšem ne úlevu dává ani ne třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.