Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zájem o zlato a stříbro je čím dál větší

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česká mincovna vloni utržila o 20 procent více než v roce předcházejícím. Podobný růst zaznamenali v Jablonci nad Nisou i u prodeje zlata. Češi v Mincovně nakoupili téměř o čtvrtinu více žlutého kovu než v roce 2015, bezmála šest set kilogramů.

I proto si největší český výrobce pamětních mincí a medailí hodně slibuje od kilové zlaté medaile, kterou právě uvádí na trh a uzavírá úspěšnou sérii na motivy bankovkových grafik Oldřicha Kulhánka.

„Investování do „fyzického“ zlata se stalo velmi vyhledávanou záležitostí,“ uvedl obchodní ředitel České mincovny, Aleš Brix: „Prodej tohoto kovu nám rychle roste, a to jak v segmentu pamětních produktů, tak i investičních mincí a slitků,“

Volných prostředků je na trhu v současnosti přebytek. Češi se snaží své finance více přesouvat z bankovního sektoru, který nabízí prakticky jen minimální  nebo žádné zhodnocení. Zlatu nahrává i globální nejistota – loni o něj zájem rostl během Brexitu i po volbě amerického prezidenta.

Prodej zlata stoupl o čtvrtinu

Česká mincovna zlato a stříbro nabízí ve dvou hlavních segmentech. Mimořádné oblibě se těší obchod s pamětními mincemi a medailemi, které činí více jak dvě třetiny objemu prodaného množství drahých kovů v České mincovně – konkrétně 1 660 kilogramů. Potvrzuje to i trend tržeb. V tržbách pamětní mince a medaile rostly meziročně o čtvrtinu a na celku se podílely více jak polovinou resp. blíží se dvěma třetinám.

„Tento fakt nás těší i proto, že výroba pamětních mincí a medailí zaměstnává v regionu přes sedmdesát vysoce kvalifikovaných pracovníků,“ dodává Brix.

Druhým segmentem jsou investiční mince a slitky. Tržby zde meziročně vzrostly o necelých třináct procent.

Ražba českých peněz na vzestupu

Pro Českou národní banku je jablonecká Česká mincovna jediným dodavatelem oběžných mincí ( 1 – 50 Kč ), se kterými se denně setkává téměř každý, ať už občan nebo jen návštěvník naší republiky. Tato produkce je pro tradičního jabloneckého výrobce mincí a medailí mimořádně prestižní a v loňském roce vzrostla dvojnásobně.  Z produkce jediné mincovny na našem území pocházejí také zlaté a stříbrné pamětní mince s korunovým nominálem, jejichž emitentem je právě ČNB.   

Celkové tržby společnosti za minulý rok přitom dosáhly 763 milionů.

Přemysl Otakar I. v kilogramu zlata

Právě uvedená kilová medaile z ryzího zlata je nejdražší ražba České mincovny. Série přináší v plastice motivy slavného grafika Oldřicha Kulhánka z českých bankovek. Teď série „kilovek“ dospěla do svého závěru, k nejnižší hodnotě dvacetikorunové bankovky. Medaile je o to zajímavější, že portrétuje bankovku, která už není v oběhu, protože byla nahrazena 20ti korunovou mincí (raženou též v Jablonci nad Nisou).

Mincovna kilových medailí razí padesát kusů. Jsou ze zlata ryzosti 999,9/1000. Ceníková cena jednoho kusu je 1 470 000 korun.

Na druhé straně spektra se letos objevila nová zlatá mince, která váží půl gramu a výrazně posouvá hranici dostupnosti žlutého kovu směrem dolů. Přijde na 1 250 korun a jejím motivem je Praha resp. Pražský hrad.

Témata:  zlato stříbro

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.