Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zájem o zlato a stříbro je čím dál větší

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česká mincovna vloni utržila o 20 procent více než v roce předcházejícím. Podobný růst zaznamenali v Jablonci nad Nisou i u prodeje zlata. Češi v Mincovně nakoupili téměř o čtvrtinu více žlutého kovu než v roce 2015, bezmála šest set kilogramů.

I proto si největší český výrobce pamětních mincí a medailí hodně slibuje od kilové zlaté medaile, kterou právě uvádí na trh a uzavírá úspěšnou sérii na motivy bankovkových grafik Oldřicha Kulhánka.

„Investování do „fyzického“ zlata se stalo velmi vyhledávanou záležitostí,“ uvedl obchodní ředitel České mincovny, Aleš Brix: „Prodej tohoto kovu nám rychle roste, a to jak v segmentu pamětních produktů, tak i investičních mincí a slitků,“

Volných prostředků je na trhu v současnosti přebytek. Češi se snaží své finance více přesouvat z bankovního sektoru, který nabízí prakticky jen minimální  nebo žádné zhodnocení. Zlatu nahrává i globální nejistota – loni o něj zájem rostl během Brexitu i po volbě amerického prezidenta.

Prodej zlata stoupl o čtvrtinu

Česká mincovna zlato a stříbro nabízí ve dvou hlavních segmentech. Mimořádné oblibě se těší obchod s pamětními mincemi a medailemi, které činí více jak dvě třetiny objemu prodaného množství drahých kovů v České mincovně – konkrétně 1 660 kilogramů. Potvrzuje to i trend tržeb. V tržbách pamětní mince a medaile rostly meziročně o čtvrtinu a na celku se podílely více jak polovinou resp. blíží se dvěma třetinám.

„Tento fakt nás těší i proto, že výroba pamětních mincí a medailí zaměstnává v regionu přes sedmdesát vysoce kvalifikovaných pracovníků,“ dodává Brix.

Druhým segmentem jsou investiční mince a slitky. Tržby zde meziročně vzrostly o necelých třináct procent.

Ražba českých peněz na vzestupu

Pro Českou národní banku je jablonecká Česká mincovna jediným dodavatelem oběžných mincí ( 1 – 50 Kč ), se kterými se denně setkává téměř každý, ať už občan nebo jen návštěvník naší republiky. Tato produkce je pro tradičního jabloneckého výrobce mincí a medailí mimořádně prestižní a v loňském roce vzrostla dvojnásobně.  Z produkce jediné mincovny na našem území pocházejí také zlaté a stříbrné pamětní mince s korunovým nominálem, jejichž emitentem je právě ČNB.   

Celkové tržby společnosti za minulý rok přitom dosáhly 763 milionů.

Přemysl Otakar I. v kilogramu zlata

Právě uvedená kilová medaile z ryzího zlata je nejdražší ražba České mincovny. Série přináší v plastice motivy slavného grafika Oldřicha Kulhánka z českých bankovek. Teď série „kilovek“ dospěla do svého závěru, k nejnižší hodnotě dvacetikorunové bankovky. Medaile je o to zajímavější, že portrétuje bankovku, která už není v oběhu, protože byla nahrazena 20ti korunovou mincí (raženou též v Jablonci nad Nisou).

Mincovna kilových medailí razí padesát kusů. Jsou ze zlata ryzosti 999,9/1000. Ceníková cena jednoho kusu je 1 470 000 korun.

Na druhé straně spektra se letos objevila nová zlatá mince, která váží půl gramu a výrazně posouvá hranici dostupnosti žlutého kovu směrem dolů. Přijde na 1 250 korun a jejím motivem je Praha resp. Pražský hrad.

Témata:  zlato stříbro

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.