Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zájem o zlato a stříbro je čím dál větší

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česká mincovna vloni utržila o 20 procent více než v roce předcházejícím. Podobný růst zaznamenali v Jablonci nad Nisou i u prodeje zlata. Češi v Mincovně nakoupili téměř o čtvrtinu více žlutého kovu než v roce 2015, bezmála šest set kilogramů.

I proto si největší český výrobce pamětních mincí a medailí hodně slibuje od kilové zlaté medaile, kterou právě uvádí na trh a uzavírá úspěšnou sérii na motivy bankovkových grafik Oldřicha Kulhánka.

„Investování do „fyzického“ zlata se stalo velmi vyhledávanou záležitostí,“ uvedl obchodní ředitel České mincovny, Aleš Brix: „Prodej tohoto kovu nám rychle roste, a to jak v segmentu pamětních produktů, tak i investičních mincí a slitků,“

Volných prostředků je na trhu v současnosti přebytek. Češi se snaží své finance více přesouvat z bankovního sektoru, který nabízí prakticky jen minimální  nebo žádné zhodnocení. Zlatu nahrává i globální nejistota – loni o něj zájem rostl během Brexitu i po volbě amerického prezidenta.

Prodej zlata stoupl o čtvrtinu

Česká mincovna zlato a stříbro nabízí ve dvou hlavních segmentech. Mimořádné oblibě se těší obchod s pamětními mincemi a medailemi, které činí více jak dvě třetiny objemu prodaného množství drahých kovů v České mincovně – konkrétně 1 660 kilogramů. Potvrzuje to i trend tržeb. V tržbách pamětní mince a medaile rostly meziročně o čtvrtinu a na celku se podílely více jak polovinou resp. blíží se dvěma třetinám.

„Tento fakt nás těší i proto, že výroba pamětních mincí a medailí zaměstnává v regionu přes sedmdesát vysoce kvalifikovaných pracovníků,“ dodává Brix.

Druhým segmentem jsou investiční mince a slitky. Tržby zde meziročně vzrostly o necelých třináct procent.

Ražba českých peněz na vzestupu

Pro Českou národní banku je jablonecká Česká mincovna jediným dodavatelem oběžných mincí ( 1 – 50 Kč ), se kterými se denně setkává téměř každý, ať už občan nebo jen návštěvník naší republiky. Tato produkce je pro tradičního jabloneckého výrobce mincí a medailí mimořádně prestižní a v loňském roce vzrostla dvojnásobně.  Z produkce jediné mincovny na našem území pocházejí také zlaté a stříbrné pamětní mince s korunovým nominálem, jejichž emitentem je právě ČNB.   

Celkové tržby společnosti za minulý rok přitom dosáhly 763 milionů.

Přemysl Otakar I. v kilogramu zlata

Právě uvedená kilová medaile z ryzího zlata je nejdražší ražba České mincovny. Série přináší v plastice motivy slavného grafika Oldřicha Kulhánka z českých bankovek. Teď série „kilovek“ dospěla do svého závěru, k nejnižší hodnotě dvacetikorunové bankovky. Medaile je o to zajímavější, že portrétuje bankovku, která už není v oběhu, protože byla nahrazena 20ti korunovou mincí (raženou též v Jablonci nad Nisou).

Mincovna kilových medailí razí padesát kusů. Jsou ze zlata ryzosti 999,9/1000. Ceníková cena jednoho kusu je 1 470 000 korun.

Na druhé straně spektra se letos objevila nová zlatá mince, která váží půl gramu a výrazně posouvá hranici dostupnosti žlutého kovu směrem dolů. Přijde na 1 250 korun a jejím motivem je Praha resp. Pražský hrad.

Témata:  zlato stříbro

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

11. června 2026 19:31

Češi ročně utratí miliardy za padělané cigarety, ukazuje studie

Organizované zločinecké skupiny vybudovaly v Česku nelegální ekonomiku kolem prodeje padělaných cigaret, ze které inkasují nejméně 3,28 miliardy korun ročně. Vyplývá to z nedávné Studie zveřejněné na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. „Tři miliardy jsou velmi konzervativní odhad, protože tato částka zahrnuje pouze prokazatelné padělky. Skutečná velikost černého trhu kolem cigaret bude ještě výrazně vyšší,“ upozorňuje autor studie a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.