Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Extrémní teploty bateriím nesvědčí. Může dojít k jejich poškození i výbuchu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Okolní teplota, ať už příliš vysoká, nebo naopak nízká, patří k rizikovým faktorům, které mají velký vliv na výdrž a životnost baterií a akumulátorů elektronických přístrojů. Jestliže jsou baterie vystaveny delší dobu velmi nízkým teplotám, hrozí jejich trvalé poškození.

Na životnost baterií mají negativní vliv nejen zimní mrazy, ale i letní horka. Přestože je pro baterie nejvhodnější skladovat je v chladnějším prostředí, teplota pod 15 stupňů již způsobuje ztrátu kapacity. Ovšem na druhou stranu by teplota při skladování neměla dlouhodobě příliš přesahovat 20 stupňů. Moderní baterie je rovněž vhodné častěji dobíjet – třebaže jim ještě zbývá dostatek kapacity.

Se smartphonem do mrazu

Vliv dlouhého působení nízkých teplot na výdrž baterií mobilních zařízení si může vyzkoušet každý lyžař nebo kdokoli, kdo se delší dobu pohybuje v mrazu venku. Smartphony, tablety nebo třeba fotoaparáty se v mrazu mnohem rychleji vybíjejí. Aby zůstal telefon na příjmu pro případ nouze nebo bylo možné průběžně fotografovat celý den, je tedy vhodné vzít si s sebou nabitou powerbanku nebo náhradní baterii do fotoaparátu. Existuje ale ještě jeden trik: nosit elektronické přístroje co nejblíže u těla a udržovat je tak v teple. Baterie v batohu lze alespoň částečně chránit před mrazem jednoduchým termoobalem.

Důležitá je rovněž správná manipulace s bateriemi po příchodu do tepla, když jsou baterie nejen podchlazené, ale i orosené. „Velmi špatný nápad je ‚rozmrazovat‘ baterie po příchodu z venku na topení nebo snad u krbu. Vystavení baterií teplotám nad 60 stupňů totiž může skončit i jejich explozí a následným požárem,“ vysvětluje Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz, jenž nabízí široký sortiment baterií do mobilních přístrojů. Před nabíjením je třeba nechat baterie pozvolna ohřát na okolní teplotu a otřít do sucha.

Nízké teploty způsobují pokles kapacity baterií, které je pak nutné v kratších intervalech měnit nebo dobíjet. Dlouhodobé vystavení mrazivým teplotám pak může způsobit i trvalé poškození baterie. Nebezpečím pro baterii jsou ovšem nejen nízké teploty, ale také voda a vzdušná vlhkost, kvůli níž korodují kontakty a další choulostivé součástky. Mokrou baterii je třeba před vložením do přístroje důkladně osušit, ale nikoli fénem nebo jiným zdrojem přímého tepla.

Správné skladování baterií

Z přístrojů, které neplánujeme delší dobu používat, bychom měli baterie vyjmout a správě uskladnit. Právě nevhodný způsob skladování může baterie poškodit a snížit jejich využitelnou kapacitu. „Ideálním prostředím pro skladování baterií je suché místo se stálou teplotou kolem 15 stupňů. Baterie je třeba skladovat nabité, a protože i při nepoužívání ztrácejí svoji kapacitu, je nutné je jednou za čas dobít,“ doplňuje Radim Tlapák z internetového obchodu BatteryShop.cz.

Špatné skladování a úplné vybití může poškodit především lithium-iontové (Li-Ion) a lithium-polymerové (Li-Pol) akumulátory, které dnes najdeme prakticky ve všech mobilních telefonech, tabletech, noteboocích či fotoaparátech. Tyto typy baterií netrpí takzvaným paměťovým efektem, takže nevadí, když se dobíjejí i v jen částečně vybitém stavu. Naopak je poškodí, pokud jsou zcela vybíjeny. Proto jsou lithiové baterie vybaveny bezpečnostní pojistkou, která je před úplným vybitím odpojí. Baterie na bázi lithia za měsíc ztratí kolem 3 procent své kapacity, zatímco starší Nikl-metal hydridové akumulátory (NiMH) samovolně ztrácejí až třetinu kapacity za měsíc.

Témata:  baterie

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.