Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Globální inflace je na vzestupu. Co čekat dál?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Globální inflace je na vzestupu. V Německu na konci roku zaznamenala historicky nejsilnější skok (na 1,7%), inflace v eurozóně vzrostla na 3,5-letá maxima stejně tak jako výrobní inflace v eurozóně (která je důležitým vstupem pro ČNB), inflace v USA je již druhý měsíc v řadě nad dvouletými maximy a i inflace v tradičně deflačním Japonsku se pod dvou letech vrátila do kladných hodnot, zatímco výrobní inflace v Číně zdolala nejvyšší hodnoty za posledních pět let. Příští týden se pravděpodobně i česká inflace po čtyřech letech poprvé dostane do blízkosti 2%-ního cíle ČNB. Informuje Jan Bureš, Hlavní ekonom Patria Finance

Co se to děje? Optimistický příběh říká, že nízko-inflační éra začíná končit a globální ekonomice to bude hrát do karet. V tomto scénáři půjde inflace dál vzhůru nejen kvůli dražším energiím a potravinám, ale i díky tomu, že se především vyspělým ekonomikám daří a vylepšuje se situace na trhu práce. Optimistický obrázek doplňuje víra v rychlejší rozpočtové výdaje (a daňové škrty) v USA pod taktovkou nového prezidenta Donalda Trumpa i v uvolněnější rozpočtovou politiku v Evropě. Přirozeně silnější poptávka ve vyspělém světě navíc v očích optimisty vylepšuje vyhlídky problematických rozvíjejících se trhů, především pak Číny. To vše zvyšuje šance, že se světová ekonomika vyrovná s přísnější měnovou politikou, která bude jen logickým důsledkem sílících přirozených inflačních tlaků. Na konci roku 2017 bychom se měli pohybovat v prostředí vyšších výnosů a silnějších akcií.

Skeptik tvrdí pravý opak. Upozorňuje na to, že v řadě případů je inflační skok zatím čistě dovezený a neodráží tolik sílící domácí poptávku – například jádrová inflace v eurozóně je skutečně zatím relativně slabá. V takovém případě může inflační skok za rok jednoduše vyprchat. V tomto roce navíc nemusí nutně všude zrychlit mzdy a vyšší inflace jednoduše může zafungovat jako negativní daň na pracovníky a snížit jejich reálné výdaje. Skeptik současně příliš nevěří, že brzo uvidíme výraznější rozpočtové stimuly v USA (ani v Evropě) a naopak politická nejistota v Evropě může vést v jeho černých vizích k osekávání investičních výdajů firem. V takovém světě nemusí být prostor pro utaženější měnovou politiku ani vyšší výnosy.

Který z příběhů bude nakonec pravdivý, uvidíme. My v tuto chvíli zůstáváme spíše optimisty a věříme, že americká a s ní i globální ekonomika snese o něco rychlejší utahování měnových kohoutů a vyšší úroveň výnosů. Na druhou stranu víra některých tržních hráčů v rychlou a masivní rozpočtovou injekci  po nástupu Donalda Trumpa nám přijde až “pohádkově” vzdálena od politické reality . 

Témata:  inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.