Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Globální inflace je na vzestupu. Co čekat dál?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Globální inflace je na vzestupu. V Německu na konci roku zaznamenala historicky nejsilnější skok (na 1,7%), inflace v eurozóně vzrostla na 3,5-letá maxima stejně tak jako výrobní inflace v eurozóně (která je důležitým vstupem pro ČNB), inflace v USA je již druhý měsíc v řadě nad dvouletými maximy a i inflace v tradičně deflačním Japonsku se pod dvou letech vrátila do kladných hodnot, zatímco výrobní inflace v Číně zdolala nejvyšší hodnoty za posledních pět let. Příští týden se pravděpodobně i česká inflace po čtyřech letech poprvé dostane do blízkosti 2%-ního cíle ČNB. Informuje Jan Bureš, Hlavní ekonom Patria Finance

Co se to děje? Optimistický příběh říká, že nízko-inflační éra začíná končit a globální ekonomice to bude hrát do karet. V tomto scénáři půjde inflace dál vzhůru nejen kvůli dražším energiím a potravinám, ale i díky tomu, že se především vyspělým ekonomikám daří a vylepšuje se situace na trhu práce. Optimistický obrázek doplňuje víra v rychlejší rozpočtové výdaje (a daňové škrty) v USA pod taktovkou nového prezidenta Donalda Trumpa i v uvolněnější rozpočtovou politiku v Evropě. Přirozeně silnější poptávka ve vyspělém světě navíc v očích optimisty vylepšuje vyhlídky problematických rozvíjejících se trhů, především pak Číny. To vše zvyšuje šance, že se světová ekonomika vyrovná s přísnější měnovou politikou, která bude jen logickým důsledkem sílících přirozených inflačních tlaků. Na konci roku 2017 bychom se měli pohybovat v prostředí vyšších výnosů a silnějších akcií.

Skeptik tvrdí pravý opak. Upozorňuje na to, že v řadě případů je inflační skok zatím čistě dovezený a neodráží tolik sílící domácí poptávku – například jádrová inflace v eurozóně je skutečně zatím relativně slabá. V takovém případě může inflační skok za rok jednoduše vyprchat. V tomto roce navíc nemusí nutně všude zrychlit mzdy a vyšší inflace jednoduše může zafungovat jako negativní daň na pracovníky a snížit jejich reálné výdaje. Skeptik současně příliš nevěří, že brzo uvidíme výraznější rozpočtové stimuly v USA (ani v Evropě) a naopak politická nejistota v Evropě může vést v jeho černých vizích k osekávání investičních výdajů firem. V takovém světě nemusí být prostor pro utaženější měnovou politiku ani vyšší výnosy.

Který z příběhů bude nakonec pravdivý, uvidíme. My v tuto chvíli zůstáváme spíše optimisty a věříme, že americká a s ní i globální ekonomika snese o něco rychlejší utahování měnových kohoutů a vyšší úroveň výnosů. Na druhou stranu víra některých tržních hráčů v rychlou a masivní rozpočtovou injekci  po nástupu Donalda Trumpa nám přijde až “pohádkově” vzdálena od politické reality . 

Témata:  inflace ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

Rodičovský příspěvek poroste. Vláda schválila jeho navýšení

Vláda dnes schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Americké uhlí zlevní světové trhy, evropskou elektřinu ale ne

Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.