Itálie otestuje soudržnost EU i stabilitu finančního systému

Začátek prosince přinesl v Evropě a potažmo v celé Unii další velkou změnu. Italské referendum ze 4. prosince zlomilo vaz premiérovi Matteu Renzimu, který hlasování spojoval se svým setrváním ve funkci. Informuje Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz.

Diskuse: 0

EU, ilustrační fotografie
reklama

K provedení ústavních změn se Italové postavili nelibě a cca 60 % voličů je zamítlo. Krátce poté podal Renzi demisi. Je to další rána pro EU. Opět vycházejí najevo potíže velké ekonomiky Unie, eurozóny a v podstatě celého světa, protože Itálie je členem skupiny G7. Jde jak o zadlužení, tak o problémy bankovního sektoru. Teď, nově, zapříčinil italský plebiscit krizi ve vedení země.

Letos už jsme byli svědky brexitu, kdy se Velká Británie rozhodla rozvést s evropskou rodinou a dát sbohem nadvládě bruselského establishmentu, teď tedy vidíme další problém v Itálii. A nezapomeňme, že trable Řecka, Španělska, Portugalska a dalších zemí nezmizely, ba naopak narůstají. Toto jsou otřesy v základu celého společenství a je jen otázkou času, kdy dojde k dalšímu „exitu“.

Ještě hůře než samotný Brusel se svou politikou si vede evropská měna. Euro nyní používá 19 z 28 zemí EU. Každý stát má odlišnou kulturu, různou míru růstu ekonomiky, rozdílnou produktivitu, výši inflace, zaměstnanost atd. a tato uměle vytvořená měna má na všechny země dalekosáhlé (a různé) dopady. Dokládají to zmíněné jihoevropské země, přičemž ohniska problémů se rozrůstají.

Začátek konce

Červnový brexit byl prvním náznakem toho, že vlády a elity západního světa jsou zcela mimo realitu a stranou jakéhokoliv kontaktu s lidmi. Viz třeba USA – téměř každý věřil ve vítězství demokratky Hillary Clintonové, ale nakonec přišla studená sprcha v podobě Donalda Trumpa. Projevil se stejný trend jako v Evropě, udělat nějakou změnu. A teď italské referendum.

Ono hlasování samotné vlastně není zas až tak významné, tento nesouhlas je však jakýmsi protestem lidí proti vedení země a jejímu směřování. Nicméně toto referendum přinese nové volby a otevírá dveře euroskeptikům, stranám proti migraci apod. Jednou takovou je třeba Hnutí pěti hvězd italského herce Beppeho Grilla, který se proti EU silně vymezuje.

Řada evropských zemí již má euroskeptické vedení: Maďarsko vede Viktor Orbán, v Polsku vládne strana Právo a spravedlnost pod vedením Beaty Szydłové. Ani další rok nebude Evropa v klidu a nejistota bude pokračovat. V roce 2017 proběhnou prezidentské volby ve Francii, kde chce prorazit Marine Le Penová se svou silně nacionalistickou Národní frontou. Následují taky volby v Holandsku, kde posiluje (a nikde není psáno, že nemůže vyhrát) strana Geerta Wilderse. Co bude Evropa s napětím očekávat, jsou volby v Německu, které rozhodnou, zda bude i nadále u kormidla Angela Merkelová. To je jen pár očekávaných událostí roku 2017; problémů může být mnohem více.

Problémy finančního systému

Dalším potvrzením toho, že se evropské národy odvracejí od svých elit, jsou i problémy ve finančním systému. Potíže Deutsche Bank, jedné z největších v Evropě, připomínají do jisté míry trable americké banky Lehman Brothers, jejíž pád pak odstartoval celosvětovou krizi. Celý italský bankovní systém má problémy a nejedná se přitom jen o nejstarší italskou banku Monte dei Paschi. Italské banky mají momentálně nesplacené dluhy ve výši kolem 360 miliard eur, což je asi 20 % z celkového objemu úvěrů italského bankovního systému.

Nejen politické, ale i finanční potíže tedy sužují starý kontinent. A nejedná se o izolovanou část světa; mají globální charakter. V dnešním světě se krize přelévají a zasahují do všech koutů.

Nezatížená reálná aktiva jako způsob zachování bohatství

V této nejisté době je třeba obracet pozornost na jiné formy, které ochrání bohatství před krachem finančního světa. Ať už jde o vlastnictví pozemků nebo třeba zlata. Žlutý kov měl po celou dobu své existence hodnotu a v dnešní době jeho úloha neustále narůstá. Každý, kdo trošku sleduje dnešní problémy, ví, že ve zlatě nalezne bezpečí a v nejistých dobách je tento kov velmi žádoucí a cenný.

Hodnota všeho zlata, které bylo kdy vytěženo, představuje cca 7 bilionů dolarů, v držení centrálních bank je pak cca 1,6 bilionu dolarů. Podle údajů MMF dosáhl v loňském roce globální dluh rekordních 152 bilionů dolarů, což se rovná cca 225 procentům HDP celého světa. Podle zprávy se od roku 2002 z hodnoty 200 procent zvýšil o 25procentních bodů a neustále narůstá. Je tedy zřejmé, že se svět topí stále ve větších a větších dluzích a riziko zhroucení je stále více reálné.

Silná poptávka po zlatě, hlásí švýcarské rafinérie

Roční produkce zlata se pohybuje kolem 3 000 tun. Do roku 2025 bude podle předpokladů činit jen cca 2 000 tun. Dá se tedy říci, že se již dnes pohybujeme na vrcholu produkce. Švýcarské rafinérie, které produkují většinu zlatých cihel do světa, hlásí v současné době velmi silnou poptávku. Podle dostupných informací pak vesměs všechno vyprodukované zlato kupují hlavně Čína, Indie a Rusko. Neexistují na světě žádné zásoby zlata, které by zůstaly neprodány. Bohužel však existují i stohy papírového zlata, které jsou přinejmenším 100krát větší, než je množství zlata fyzického. V žádném případě proto není možné, aby dostupné fyzické zlato pokrylo papírové. Může kdykoliv dojít k rozkladu tohoto trhu a rapidnímu nárůstu ceny žlutého kovu v řádu tisíců dolarů.

Témata: Itálie | EU

Diskuze: Itálie otestuje soudržnost EU i stabilitu finančního systému

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související:

reklama

Fokus

Aktuálně

Doporučujeme

Zobrazit: mobil | klasicky