Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zájem Čechů o zlato roste. Letos investují o desítky procent více

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Češi mají o zlato mnohem větší zájem než o rok dříve. Letos do něj investovali o desítky procent více než loni, přestože jeho cena od začátku roku vzrostla o 15 procent v USD a o 19 procent v českých korunách.

Zájem Čechů o investice do zlata se zvyšuje především od červnového referenda o setrvání nebo vystoupení Britů z Evropské unie. Další impulsem k vyššímu zájmu o investice do zlata byly podle hlavního analytika společnosti Zlato Davida Maráška nedávné prezidentské volby ve Spojených státech amerických.

“Lidé vyhledávají zlato především jako bezpečné úložiště svých peněz. Cena zlata od začátku roku 2016 vzrostla v amerických dolarech o 15 procent. A v českých korunách je její růst ještě výraznější, když zlato zdražilo už o 19 procent,” uvedl Marášek.

Právě společnost Zlato podle předběžných výsledků za první tři čtvrtletí letošního roku prodala téměř 200 kg investičního zlata v celkové hodnotě převyšující 200 milionů Kč. „V porovnání s koncem loňského roku zaznamenáváme zvýšení prodejů kvůli narůstajícímu ekonomickému riziku, nejistotě a drasticky nízkým úrokovým sazbám,“ uvedl ředitel akciové společnosti Zlato Libor Křapka.

Drahé kovy považuje za výhodnou investici podle průzkumu agentury NMS 15 procent Čechů. Fyzicky je vlastní pět procent lidí, zatímco ještě před dvěma lety to byla pouze dvě až tři procenta.

 

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.