Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švýcaři chtějí rekordní minimální mzdu, 450 korun na hodinu

Švýcarské odbory údajně sehnaly dostatek podpisů k tomu, aby dosáhly vyhlášení referenda o minimální mzdě. Ta by měla dosahovat 450 korun na hodinu.

Švýcarsko dosud bylo jednou ze zemí, kde panovala ve stanovování minimální mzdy svoboda mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Minimální mzdy se, podobně jako například v Německu, stanovovaly dohodou odborů s každým konkrétním zaměstnavatelem. To však možná skončí.

Odboráři totiž chtějí vyhlásit referendum o jejím stanovení na 25 franků za hodinu, což je v přepočtu 450 korun. Při 40hodinovém pracovním týdnu by tak byla minimální mzda stanovena na 72 tisíc korun měsíčně.

Odboráři již údajně získali 100 tisíc podpisů nutných pro vyhlášení referenda, kterému by tak nyní již nemělo nic bránit.

Takto stanovená minimální mzda by byla relativně vysoká nejen na naše poměry, ale i na poměry tamní. Ještě v roce 2009 byla průměrná mzda kolem 5000 franků. Minimální mzda se přitom má zvednout na 4000 CHF. V sousední Francii je zákonem stanovené minimum ani ne poloviční.

Minimální mzda je z ekonomického pohledu poměrně kontroverzní veličinou. Zatímco jedni na ni zdůrazňují sociální ohled a nemožnost výplaty extrémně nízkých mezd, jiní ji naopak zavrhují z toho důvodu, že zvyšuje nezaměstnanost a to právě u nejhůře placených skupin. Patrné je to zejména, je-li mzda nastavena příliš vysoko. Jak zareagují ekonomické subjekty ve Švýcarsku, bychom se mohli přesvědčit, pokud nové nařízení referendem projde.

Témata:  minimální mzda Švýcarsko

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.