Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švýcaři chtějí rekordní minimální mzdu, 450 korun na hodinu

Švýcarské odbory údajně sehnaly dostatek podpisů k tomu, aby dosáhly vyhlášení referenda o minimální mzdě. Ta by měla dosahovat 450 korun na hodinu.

Švýcarsko dosud bylo jednou ze zemí, kde panovala ve stanovování minimální mzdy svoboda mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Minimální mzdy se, podobně jako například v Německu, stanovovaly dohodou odborů s každým konkrétním zaměstnavatelem. To však možná skončí.

Odboráři totiž chtějí vyhlásit referendum o jejím stanovení na 25 franků za hodinu, což je v přepočtu 450 korun. Při 40hodinovém pracovním týdnu by tak byla minimální mzda stanovena na 72 tisíc korun měsíčně.

Odboráři již údajně získali 100 tisíc podpisů nutných pro vyhlášení referenda, kterému by tak nyní již nemělo nic bránit.

Takto stanovená minimální mzda by byla relativně vysoká nejen na naše poměry, ale i na poměry tamní. Ještě v roce 2009 byla průměrná mzda kolem 5000 franků. Minimální mzda se přitom má zvednout na 4000 CHF. V sousední Francii je zákonem stanovené minimum ani ne poloviční.

Minimální mzda je z ekonomického pohledu poměrně kontroverzní veličinou. Zatímco jedni na ni zdůrazňují sociální ohled a nemožnost výplaty extrémně nízkých mezd, jiní ji naopak zavrhují z toho důvodu, že zvyšuje nezaměstnanost a to právě u nejhůře placených skupin. Patrné je to zejména, je-li mzda nastavena příliš vysoko. Jak zareagují ekonomické subjekty ve Švýcarsku, bychom se mohli přesvědčit, pokud nové nařízení referendem projde.

Témata:  minimální mzda Švýcarsko

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.