Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dvě třetiny Čechů by se v referendu postavily proti přijetí eura

Dvě třetiny Čechů by se v referendu postavily proti přijetí eura

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pokud by v České republice bylo vyhlášené referendum, ve kterém by občané měli možnost vyjádřit svůj názor k možnému přijetí eura, dvě třetiny - přesněji 69,1 procenta - by byly proti. Vyplývá to z říjnového průzkumu společnosti SANEP, jehož výsledky byly zveřejněné v pátek.

Naopak pro vstup do eurozóny a přijetí eura by hlasovalo pouhých 18 procent dotázaných. Ještě vyšší by přitom byl podíl těch, kteří by se k hlasovacím urnám nedostavili - svou neúčast deklarovalo 20,2 procenta respondentů. Samotné referendum k možnému vstupu země do eurozóny přitom Češi podporují. Pro jeho vypsání jsou více než dvě třetiny dotázaných (přesněji 64,1 procenta). Tazatele zajímal i názor Čechů na možné dopady krize eurozóny na domácí ekonomiku. Výrazná většina respondentů (87 procent) sdílí obavy z toho, že by současné dění ve státech platících eurem mohlo nepříznivě ovlivnit české hospodářství. Průzkum se uskutečnil ve dnech 25. až 29. října a zúčastnilo se ho 9 541 respondentů.

Témata:  EUR

Aktuálně se děje

14. srpna 2026 13:14

Slibují rychlé zbohatnutí, můžete ale přijít o všechno. Jak poznat investiční podvod

Internet je stále plný lákavých nabídek slibujících rychlé a vysoké zhodnocení peněz. Než se ale necháte zlákat vidinou snadného výdělku, vyplatí se všechny informace důkladně prověřit. Jinak se z touhy po životním zbohatnutí může snadno stát spíše životní zkušenost, na kterou by člověk nejradši zapomněl.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.