Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dvě třetiny Čechů by se v referendu postavily proti přijetí eura

Dvě třetiny Čechů by se v referendu postavily proti přijetí eura

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pokud by v České republice bylo vyhlášené referendum, ve kterém by občané měli možnost vyjádřit svůj názor k možnému přijetí eura, dvě třetiny - přesněji 69,1 procenta - by byly proti. Vyplývá to z říjnového průzkumu společnosti SANEP, jehož výsledky byly zveřejněné v pátek.

Naopak pro vstup do eurozóny a přijetí eura by hlasovalo pouhých 18 procent dotázaných. Ještě vyšší by přitom byl podíl těch, kteří by se k hlasovacím urnám nedostavili - svou neúčast deklarovalo 20,2 procenta respondentů. Samotné referendum k možnému vstupu země do eurozóny přitom Češi podporují. Pro jeho vypsání jsou více než dvě třetiny dotázaných (přesněji 64,1 procenta). Tazatele zajímal i názor Čechů na možné dopady krize eurozóny na domácí ekonomiku. Výrazná většina respondentů (87 procent) sdílí obavy z toho, že by současné dění ve státech platících eurem mohlo nepříznivě ovlivnit české hospodářství. Průzkum se uskutečnil ve dnech 25. až 29. října a zúčastnilo se ho 9 541 respondentů.

Témata:  EUR

Související

Aktuálně se děje

23. října 2025 11:37

Trump přitvrzuje: Ruský ropný byznys odstřižen od dolarů, dopad pocítí i české čerpací stanice

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Světové akcie se otřásají. Pražská burza ale překvapivě patří ke světové špičce

Akcie ve světě čelí nejhlubšímu týdennímu propadu od obchodního týdne, který končil letos 4. dubna. Přitom 2. dubna americký prezident Donald Trump oznámil konkrétní podobu svých takzvaných recipročních cel. Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit.