Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trump jako neřízená střela? Co čekat, když se stane nečekané

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Grafton

Americké akcie už dobrý týden klesají, dolar se vůči euru po nedávném výletu pod 1,09 znovu vrátil nad 1,11 a index „strachu” VIX zase na hodnoty neviděné od Brexitu. Příčina je jedna a společná: průzkumové přiblížení se Donalda Trumpa ke své demokratické soupeřce. Investoři zcela evidentně nechtějí opakovat červen letošního roku, kdy (ač průzkumy byly těsné) nebraly možnost britského vystoupení z Unie příliš vážně. Informuje Martin Lobotka, hlavní analytik Consequ.

Co tedy očekávat, pokud se stane neočekávané – a příštím prezidentem bude Trump, který slibuje, že pokud vyhraje, bude to „Brexit krát deset“? První tržní reakce bude asi velmi nervózní: Clintonová je vnímána jako nositel kontinuity a pokračovatel starých pořádků, Trump jako neřízená střela, kterou vyslala do vzduchu doposud přehlížená a tichá, no o to víc rozzlobená masa lidí. V případě jeho vítězství tak lze čekat minimálně krátkodobý výprodej amerických aktiv, a to jak akcií (kvůli protekcionismu), tak, byť v menším rozsahu, dluhopisů. Dolar proti euru v takovém případě lehce znovu navštíví 1,15. V reálné ekonomice se samozřejmě nic nestane – ostatně, ani Británie, kde důvodů pro rychlé zeslábnutí ekonomika bylo více, se ve 3. čtvrtletí ekonomicky nepropadla, když naopak o solidního půl procenta vzrostla.

Z delšího hlediska to však – na rozdíl od Brexitu, kde více bude trpět Británie – bude v případě vítězství Trumpa Evropa, která pocítí efekt „trumpismu“ více. Zaprvé, Evropa je jako celek mnohem otevřenější světovému obchodu (Německo je druhý největší světový exportér) a jakýkoliv příklon k protekcionismu, vedený Spojenými státy, se jí dotkne nejpříjemněji než USA. Zadruhé, případné oslabení severoatlantické aliance, které s Trumpem v Bílém domě hrozí mnohem více než s Clintonovou, má – s expansivním Ruskem a rozbitým Blízkým východem na zápraží -  znovu (alespoň potenciálně) větší dopad na Evropu než na USA. Zatřetí, po Brexitu by vítězství Trumpa zasadilo další rána kreditu liberálních demokracií a posílilo nejenom jejich autoritativní, neliberální modelové protějšky, ale i anti-systémové sily v Evropské unii. Přitom právě v EU nás v příštím roce čekají volby ve dvou podstatných zemích, jejichž podpora je klíčová pro celý evropský projekt: v Německu a ve Francii.

Problém je však hlubší. Totiž –  i pokud vyhraje volby Clintonová a establishment se tak kulce v podobě Trumpa vyhne, problém nezmizí. Milionovou otázkou pak bude, kde a jakým způsobem se 50 milionů rozzlobených Američanů projeví. Protože, zdá se, na otázku, co s tím, aby rozzlobení nebyli, udělat, nikdo z kandidátů žádnou odpověď nemá. 

Témata:  USA EU volby

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.