Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trump jako neřízená střela? Co čekat, když se stane nečekané

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Grafton

Americké akcie už dobrý týden klesají, dolar se vůči euru po nedávném výletu pod 1,09 znovu vrátil nad 1,11 a index „strachu” VIX zase na hodnoty neviděné od Brexitu. Příčina je jedna a společná: průzkumové přiblížení se Donalda Trumpa ke své demokratické soupeřce. Investoři zcela evidentně nechtějí opakovat červen letošního roku, kdy (ač průzkumy byly těsné) nebraly možnost britského vystoupení z Unie příliš vážně. Informuje Martin Lobotka, hlavní analytik Consequ.

Co tedy očekávat, pokud se stane neočekávané – a příštím prezidentem bude Trump, který slibuje, že pokud vyhraje, bude to „Brexit krát deset“? První tržní reakce bude asi velmi nervózní: Clintonová je vnímána jako nositel kontinuity a pokračovatel starých pořádků, Trump jako neřízená střela, kterou vyslala do vzduchu doposud přehlížená a tichá, no o to víc rozzlobená masa lidí. V případě jeho vítězství tak lze čekat minimálně krátkodobý výprodej amerických aktiv, a to jak akcií (kvůli protekcionismu), tak, byť v menším rozsahu, dluhopisů. Dolar proti euru v takovém případě lehce znovu navštíví 1,15. V reálné ekonomice se samozřejmě nic nestane – ostatně, ani Británie, kde důvodů pro rychlé zeslábnutí ekonomika bylo více, se ve 3. čtvrtletí ekonomicky nepropadla, když naopak o solidního půl procenta vzrostla.

Z delšího hlediska to však – na rozdíl od Brexitu, kde více bude trpět Británie – bude v případě vítězství Trumpa Evropa, která pocítí efekt „trumpismu“ více. Zaprvé, Evropa je jako celek mnohem otevřenější světovému obchodu (Německo je druhý největší světový exportér) a jakýkoliv příklon k protekcionismu, vedený Spojenými státy, se jí dotkne nejpříjemněji než USA. Zadruhé, případné oslabení severoatlantické aliance, které s Trumpem v Bílém domě hrozí mnohem více než s Clintonovou, má – s expansivním Ruskem a rozbitým Blízkým východem na zápraží -  znovu (alespoň potenciálně) větší dopad na Evropu než na USA. Zatřetí, po Brexitu by vítězství Trumpa zasadilo další rána kreditu liberálních demokracií a posílilo nejenom jejich autoritativní, neliberální modelové protějšky, ale i anti-systémové sily v Evropské unii. Přitom právě v EU nás v příštím roce čekají volby ve dvou podstatných zemích, jejichž podpora je klíčová pro celý evropský projekt: v Německu a ve Francii.

Problém je však hlubší. Totiž –  i pokud vyhraje volby Clintonová a establishment se tak kulce v podobě Trumpa vyhne, problém nezmizí. Milionovou otázkou pak bude, kde a jakým způsobem se 50 milionů rozzlobených Američanů projeví. Protože, zdá se, na otázku, co s tím, aby rozzlobení nebyli, udělat, nikdo z kandidátů žádnou odpověď nemá. 

Témata:  USA EU volby

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.