Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Školství čekají letos velké změny: Tohle bude už od září jinak

Škola, ilustrační fotografie
Škola, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Už příští týden skončí školákům bezstarostná doba prázdnin a znovu zasednou do školních lavic. Kvůli nové legislativě ale nejen na ně čeká řada změn. Mezi ně bude patřit například začleňování dětí s lehkým mentálním postižením do běžných tříd či jednotné přijímací zkoušky na střední školy.

Povinná maturita z matematiky, změny ve školkách či začlenění znevýhodněných dětí, to vše zavádí novela školského zákona, kterou prosadilo ministerstvo školství. A ačkoli měl kontroverzní zákon mnoho odpůrců a kritiků, některé změny vstupují v platnost už letos v září.

Inkluze

Nejvíc kontroverzní změnou, kterou přinesla novela školského zákona, je bezesporu inkluze. To znamená, že děti s mentálním či tělesným postižením či sociální handicapem se budou vzdělávat společně s běžnými žáky.

Ministerstvo školství tak chce dosáhnout toho, aby speciální školy (tzv. praktické) navštěvovaly jen děti, které to skutečně potřebují. Ostatním má pomoci překonat jejich znevýhodnění. Dnes praktické školy navštěvuje asi 18 tisíc dětí. Změna se od září dotkne jen asi 205 žáků. Ti budou mít zdarma nárok na pedagogického asistenta a nejrůznější pomůcky, které jim s výukou pomohou.

Školská inspekce bude už od září kontrolovat, jak se školám daří změny v přístupu ke společnému vzdělávání naplňovat. Zaměří se také na prevenci proti šikaně, diskriminaci a dalším rizikovým jevům, které by mohly spolu s inkluzí hrozit.

Jednotné přijímačky

Doposud si mohli ředitelé středních škol vybrat, jak u nich budou přijímací zkoušky vypadat, už na jaře 2017 ale budou žáci skládat jednotné zkoušky z češtiny a matematiky. Výjimkou budou umělecké a sportovně zaměřené školy.

Podle ministerstva se znalosti dětí, které odcházejí ze základních škol, mnohdy výrazně liší. Jednotné přijímací zkoušky ale zaručí, že žáci budou mít alespoň nějaké znalosti společné a nastaví se tak určitý standard.

Školám doteď nikdo nenakazoval, jak by měly přijímačky vypadat. Někdy se tak stávalo, že podmínky přijímacího řízení byly nastaveny tak, aby se na školu dostalo co nejvíce lidí. Financováno totiž byly podle počtu žáků. Povinné zkoušky budou nyní u přijímacího řízení tvořit minimálně polovinu celkového hodnocení.

Učitelé nedostanou přes prázdniny padáka

Novela školského zákona se postavila také za učitele. Některým z nich totiž s koncem školního roku nastávaly krušné časy, na dva měsíce museli na úřad práce. Ředitelé jim dávali smlouvu jen na deset měsíců, se začátkem září jim potom úvazek obnovili. To už teď ale nesmí, minimální délku pracovního poměru pro pedagogy stanovuje zákon na dvanáct měsíců.

Změny v dalších letech

Od příštího roku novela zákona zavádí také povinný poslední rok mateřské školy. Právo na místo ve školce budou mít od roku 2017 ze zákona také čtyřleté děti, od roku 2018 pak i ty tříleté. Dvouletým dětem stát místo ve školkách zaručí od roku 2020, v tomtéž školním roce by studenti nově měli povinnost skládat maturitu z matematiky.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.