Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pracujících seniorů přibývá. Co ovlivňuje růst zaměstnanosti?

Důchodci, ilustrační fotografie
Důchodci, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Na vysoké zaměstnanosti se v České republice podílejí hlavně lidé vyššího věku. V průběhu posledních dvaceti let se počet pracujících starších 60 let zvýšil o 188 tisíc na 356 tisíc v roce 2015. Informuje Český statistický úřad.

Od roku 1995 se počet lidí ve věku 60 let a více zvýšil o 776 tisíc. „Pracujících mužů v tomto věku přibylo o 122 tisíc a žen o 66 tisíc. Přírůstek počtu pracujících nad 60 let byl tedy 2,5krát vyšší než celkový přírůstek všech pracujících. Růst zaměstnanosti je patrný především ve věkové skupině 60–64 let a je zásadně ovlivněn postupným zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu,“ říká Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ. Mezi pracujícími staršími 65 let jednoznačně převažují důchodci v řádném starobním důchodu. Vloni jich bylo 99 tisíc ze 108 tisíc všech pracujících v tomto věku.

Se stárnutím přicházejí změny zejména ve fyzické kondici. To se odráží v profesích, které starší lidé vykonávají. Ve skupině 60–64letých nejsou tyto rozdíly v porovnání s mladšími ročníky výrazné. Méně jsou zastoupena povolání technických a odborných pracovníků a pracovníků ve službách a prodeji. Více naopak pozice řídících pracovníků, specialistů, řemeslníků a opravářů. Situace se podstatně mění po dosažení 65 let. Rapidně klesá počet řemeslníků a opravářů nebo osob v dalších fyzicky náročných profesích, jako je obsluha strojů a zařízení. Naopak vysoký je podíl pracujících starších 65 let v řídících funkcích a mezi specialisty.

Vysoké je také pracovní zapojení seniorů s vysokoškolským vzděláním. Zatímco podíl absolventů terciárního studia dosahuje 23,3 % ze všech pracujících, ve skupině 65letých a starších činí 33,4 %.

S věkem se zvyšuje i podíl podnikatelů. „Mezi pracujícími ve věku 60 až 64 let klesá podíl zaměstnanců a zvyšuje se zastoupení podnikatelů se zaměstnanci i bez nich. Ve skupině 65letých a starších pak podíl sebezaměstnaných, včetně pomáhajících rodinných příslušníků, dosahuje 38,7 %. V celé skupině pracujících starších 15 let jde přitom jen o 17,3% podíl,“ uvádí Marta Petráňová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

V celé Evropské unii pracovalo v minulém roce 5,1 miliónu osob ve věku 65 a více let. Jejich podíl na celkovém počtu pracujících dosáhl 2,3 %. To je o něco více než v Česku (2,1 %). Rozdíly mezi zeměmi jsou značné. Ve 14 zemích je podíl starších pracovníků vyšší než u nás. Vysoký je zejména v Portugalsku, pobaltských a severských státech, ve Velké Británii i v Rumunsku. Na Slovensku je vůbec nejnižší.

Počet osob ve věku 65 let a více v Česku v příštím roce překročí hranici dvou miliónů. „V roce 2020 dosáhne 2,2 miliónu a v roce 2030 2,5 miliónu. O to naléhavější bude potřeba vytváření vhodných příležitostí pro pracovní uplatnění starších mužů a žen,“ uzavírá Bohuslav Mejstřík z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Témata:  důchodci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.