Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poslanci si schválili, že jim volno začne dřív

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Podle původního plánu měla Poslanecká sněmovna jednat od úterý až do pátku, poslanci před sebou totiž mají spoustu práce. To už ovšem neplatí - zákonodárci si totiž odsouhlasili, že budou mít raději dříve volno.

Jak se běžně stává, že se politici neshodnou v podstatě na ničem, dnes panovala ve Sněmovně nevídaná shoda napříč politickými stranami. 

Aby taky ne, když se rozhodovalo o tom, že jednat se oproti původnímu plánu nebude až do konce týdne, ale jen v úterý a ve středu. Pak poslancům začnou letní prázdniny.

Pracovat i v letních měsících tak budou muset jen ti zákonodárci, kteří současně působí ve vládě. Podle původního plánu měli přitom poslanci řešit například školský zákon, daně, shromažďovací zákon nebo přestupky.

Teď je ovšem otázka, co z toho se vejde do dvou dnů místo čtyř a co naopak bude muset počkat až do září, kdy Sněmovna po prázdninách poprvé znovu zasedne.

Témata:  poslanecká sněmovna

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.